V pátek 22. května 2015 bylo v Městském divadle ve Varnsdorfu k vidění představení Bláznivý Petříček, volně inspirované stejnojmenným filmem s Jean-Paule Belmondem a Annou Karinou.
Divadelní sólo pro dva hlavní představitele, dvě občasné podržtašky, zadní projekci a jedinou kulisu, která se pár vteřin tvářila jako postel a zbytek představení jako auto.
Jednou to přijít muselo. Dokumentuji divadelní představení ve městě už nějaký pátek a zatím nikdy nebyl problém. Tentokrát ovšem přišel striktní zákaz fotografování, takže z toho, co se na jevišti odehrávalo neuvidíte nic.
Nevím. Možná mi někdo ráno stoupl na kuří oko. Možná jsem se špatně vyspal. Nebo mi někde někdo skřípnul vedení. Nejspíš jsem se měl před představením podívat na film. A možná jsem jen starej a blbej. Po prvních deseti minutách, kdy jsem nevěřícně zíral na to, co se to na jevišti odehrává, jsem opravdu nechápal, proč se diváci ve zhruba ze 3/4 zaplněném hledišti baví a smějí. A nepochopil jsem to až do konce, kdy propukly ovace vestoje. Já se s tím, co se chvilku tvářilo jako natáčení, chvilku jako velké drama, chvilku jako nesmyslný hudební kabaret, chvilku jako čiročirá improvizace, při níž hlavní postavy zcela vypadávají ze svých rolí a komunikují s hledištěm, absolutně nesešel. A když jsem odcházel z divadla, hodně jsem litoval, že jsem raději nejel na muzejní noc třeba do Kamenického Šenova nebo do Mimoně, protože bych to považoval pro sebe za mnohem užitečnější.
Jak tak koukám, nejsem sám. Divadelní noviny jsou velmi kritické -> (a vyplývá z nich, že viděné improvizace a odbourání se vůbec nejsou náhodné a improvizované). „Exkluzivní“ shlédnutí vystoupení na iDnesu vyznívá hodně rozpačitě a o samotném představení (zřejmě pro jistotu) se v něm vlastně vůbec nepíše. A do třetice třeba tady ->.
A co si myslí divačka A.D.?
Byl to příběh o tom, jak spletitá láska je. O tom jak se dva milují, a přitom spolu nemohou vydržet. Jak si můžou být dva lidé tak cizí, a zároveň bez sebe nemohou být. Divadelní představení Bláznivý Petříček, inspirované stejnojmenným filmem, mě nadchlo a celé dvě hodiny bavilo.
Táňa Vilhelmová a Vojtěch Dyk naplnili celé varnsdorfské divadlo. Jejich herecké výkony byly úžasné, profesionální, nechybělo ani několik dvojsmyslů narážejících na jejich osobní vztah, což diváky mile překvapilo. Jednoduchost celého představení byla skvělá, ať už se bavíme pouze o dvou hercích na jevišti nebo vcelku jedné kulise, představující zároveň auto, gauč i postel.
Bláznivý Petříček byl bláznivý, zábavný, plný humorných scén, a nechyběl ani tragický konec. Dyk a Vilhelmová se na jevišti našli a spolu vytvořili skvělou atmosféru, kterou diváci ocenili nejen mnoha potlesky na otevřené scéně, ale i dlouhým potleskem ve stoje na závěr představení.
