Ne, nepůjde o velká spiknutí typu “Bilderberg” nebo “Schwarzenberg, Kalousek a spol. chtějí vrátit Sudety Němčourům…”, je to trochu jednodušší. V posledních dnech jsou titulky (a statě) plné emocí kolem zveřejněných odposlechů telefonátů někdejšího premiéra Nečase s jeho konkubínou (tehdy ovšem exekutivní První Dámou) Nagyovou.
Neméně emocí bublá kolem protahovaného procesu s MUDr. Rathem. Koukám na to, jak ten blázen… Přinejmenším docela velké části veřejnosti totiž média servírují takovou divnou pseudosentimentální břečku, která jakoby “nadržovala” obviněným. Já vím, já vím, měla by se ctít prezumce neviny, ale znáte to: jak se jedná o obviněného politika, jde tahle poučka stranou a ctí se spíše “prezumce viny”, kterou musí politik umět odvrátit. Nebo taky ne, viz neúspěšní politici (Schulz a podobně…). No, nic.
V případě tehdejší paní Nagyové a pana tehdejšího Nečase se na veřejnost nejnověji dostaly pasáže odposlechů telefonátů, které vypovídají o (jak to slušně nazvat?) poníženeckém postavení někdejšího premiéra vůči (jak to slušně říct?) dominantní šéfce jeho kanceláře, ve skutečnosti však jeho milence, a nejspíš i jeho Nemesis… Jak shora zmíněno, poměrně velká část veřejnosti skočila médiím na to, že do světa prosákly “intimní” informace, že “tohle do médií nepatří”, a chudácí Nečas a Nagyová (nyní už počestná paní Nečasová II.), jsou takhle vláčeni po veřejných pavlačích… Tůhle! Stará Blažková! Je to jinak: Velmi pěkně na tuhle umnou manipulaci reagoval státní zástupce Martin Brzobohatý, který v této kauze zastupuje obžalobu. A to zhruba takto: za a) každé soudní jednání je ze zákona veřejné. Za b) skutečnost, že ze soudní síně vysáknou ven nějaké informace jde na vrub tomu, kdo je vynese – tedy média, že? A za c) spíše jako bonus – ani panu státnímu zástupci se mnoho nelíbí, že bylo nutné (kvůli podpoře žaloby a na vykreslení situací a klimatu, v němž k žalovaným činům došlo) je zveřejnit. Konec. Tečka. Naskakovat v takové situaci na vlnu prvoplánové sentimentality a věřit paní tehdejší Nagyové a nynější Nečasové II., že jde o “lásku”, je značně mimo mísu (jak praví moderní čeština).
A pan MUDr. Rath? Uf, to je jiná káva… Pamatuji si, a Vy, milí čtenáři, si jistě také vzpomenete, na tyhle šprťácké a zároveň podrazácké týpky ze základky, že? Provedlo to nějaký podraz, naprášilo to třeba spolužáky, že kouří, nebo to jako jediné sabotovalo žákovskou vzpouru, načež to dělalo, jako že nic – a pak se to divilo, když to dostalo na klučičích záchodech přes držku a to opakovaně :) Takhle, a nezlobte se, prosím, za ten stařecký skluz do dětství, takhle a ne jinak na mně působí pan MUDr. Rath u probíhajícího soudu. Místo, aby (ne, nechci, aby se rozplakal a přiznal všechny hříchy…) stál jako muž, kroutí se jak gumískový hádek a i když se “snaží hrát na city” a média mu v tom vlastně celkem ráda vyhovují, úrovně všobecného slitování nad jeho postavením se mu nějak nedaří dosáhnout.
Proč tady takhle lamentuji? Inu, oba tyto případy, a to se vším všudy, i s tím idiotským pseudosentimentálním odérem, který okolo nich vane médii, jsou v podstatě jen přesnou a poměrně hnusnou a nízkou výpovědí o stavu politiky v naší zemi. Vždyť jako trapní šaškové a šašice tu nevystupují Pepek Blbák z Hovadova, či Manka Krafka z Blbic, ale (někdejší) vrcholní představitelé politické moci. Ble! A tohle po nás chtělo, abychom jim platili daně? :) Za co?
