No, to bylo řečí, a jakej to byl pěknej den. Pořád strašili bouřkama a zimou, a přitom bylo tak hezky. Co vlastně dneska bylo za den? Při těch dlouhejch víkendech se v tom člověk ztratí. Neděle? Nebylo něco? Kde mám ten kalendář … tady … cože? … DEN MATEK? … a doprdoprdopr… a to už je večer! … to je v háji!
Tak co teď? Všude už bude zavříno, nebo to bude přebraný…. stejně ten market zkusím. Nenápadný úprk do marketu. Mezi regály rejdí několik stejných zoufalců. TADY vždycky byly kytky! A teď nic. Ani stýblo. A ještě tu naschvál ty oholený stojany nechaj civět, aby se nám smály do ksi… , klid. Vymyslíme něco jinýho. Ale co? Nějaký tretky? V tom se nevyznám. Vždyť jsem schopnej splýst si Valentýna s Mikulášem… Tak flašku … nééé … to je blbý. A stejně doma nějaký jsou. Tady je to ztracený. Moment! Ale od čeho máme zahradu? AHA!
Úprk na zahradu: TADY byly ještě nedávno tulipány! U garáže! Vždyť jsem je málem minule přejel, tak kde jsou? Zbyly z nich už jenom jakési blizny, nebo pestíky. Čert aby se v tom vyznal. Támhle něco kvete, ale to jsou nějaké babičiny skalničky, či co. To kdybych otrhal, tak jí spíš těžce raním, než potěším. Tak už zbývá jenom šeřík nebo jabloň. Šeřík zamítám. Mám to nějak pořád spojený s těma tankistama a navíc to v bytě hrozně čpí. A jabloň? To ne. Dát jí rozkvetlou větev … to by si mohla špatně vykládat.
Takže porážka. Ale není to fér. Není fér, že je to jen jeden den v roce. To se pak prošvihne raz dva. Jako každá jiná zkouška si i tohle žádá zavedení opravnýho termínu. A proto vyhlašuji každoroční opravný termín pro Den matek na druhé květnové pondělí! Maturita dodělaná na podzim taky platí jako ta na jaře, tak co. Hlavně, že člověk projeví snahu, ne? A všem babičkám, maminkám a i těm, co teprve budou, přeju ještě v řádném termínu hodně štěstí.