Je sobota odpoledne. Vyjíždím autem z Děčína domů, hlava vymluvená z celodenního průvodcování na zámku, z rádia na mě pouští svoje vtíravý deprese nějakej Hrůza, co má malej byt… Na nekonečně dlouho rozkopané Kamenické ulici se řadíme u semaforu. Přede mnou ke stojícím přijíždí motorkář.
Už automaticky předpokládám, že se prožene až dopředu ke světlům a já se zařadím za další auto, ale ouha! Zůstává poslušně v řadě. Dobrá, i takoví jsou.
Hop, skočí zelená, kolona se rozjíždí. Auta se hrnou nahoru Kamenickou ulicí ven z Děčína … a motorkář zůstává poslušně zařazený … ne, tak docela to nebylo. Přední část kolony totiž mizí v dáli, protože jezdec na motorce vzorově dodržuje padesátku v obci, a to až přesně k ceduli. Rozumějte, to ale nebyl žádný mopedista. Naopak, solidní stroj, (moc se v tom nevyznám) jezdec zdravící protijedoucí jezdce, všechno jako vždycky, jen ta kázeň k tomu byla překvapující.
Ale dál k cestě. V Ludvíkovicích zase přesná padesátka od cedule k ceduli, pak se silnice rozšiřuje na tři pruhy, jezdec míří neomylně … do pravého, rychlost něco k osmdesáti. Zde už někteří za ním tu lekci z dopravních předpisů nevydrží a rychlostí daleko přes stovku pádí do kopce. Většina nás ale zůstává jako uhranutá za ním. Huntířov – vzorová padesátka. Už dlouho jsem tu neviděl tolik pomalých vozidel. Pak přichází před Markvarticemi železniční přejezd. Motorka brzdí na … třicet? Cože? No ano, zírám na tachometr. Někteří vzadu brzdí dost překvapeně. Dlužno dodat, že se obvykle na tomto přejezdu jezdívá jinými rychlostmi a ti otrlejší tu i dost často předjíždějí. Markvartice – ohraná píseň – padesát. Na přejezdu před Českou Kamenicí se situace opakuje, jen ti vzadu jsou už o něco připravenější.
V Kamenici se odpojuji, protože jsem doma. Jezdci na motorce přeji v duchu šťastnou cestu, snad ho nikdo nesrazí. Měl libereckou značku, chvíli si jí budu pamatovat, protože jsem na ní koukal celou tu dobu. Motorkáře s třicítkou na přejezdu, politika se splněnými sliby a yettiho jsem měl zařazené vždycky v rubrice Mýty. Tak toho motorkáře si tedy škrtám.