Doubická fabrika praskala v sobotu (25.4.) večer ve švech. Nebylo kam si sednout ani stoupnout, všichni byli Na stojáka.
O dvouhodinovou zábavu se tu totiž postarali tři pánové Karel Hynek, Pepa Polášek a Radek Petráš. Jejich vtipné glosování všeho, co je jen může napadnout, lámalo diváky v pase. Ti se smáli i tomu, co zas až tak vtipné nebylo, ale smích je nakažlivý, a tak nebyl mezi diváky snad nikdo, kdo by se alespoň neusmíval. Stačilo říct „zadek“ a … dál už to znáte.
Témata byla různá – ženy a muži, vztahy mezi nimi, komunikace mezi nimi, sex, ale také toaletní papír s vůní levandule, smažení vánočního kapra nebo všechny podivné druhy fobií a strachů.
Pánové byli vtipní, i když ne vždycky, někdy si vypomáhali vulgarismy (a že jich bylo), někdy pantomimou (což bylo asi nejslabší vystoupení). Bylo to humor jednoduchý, lehce hospodský, lehce obhroublý a vulgární, avšak nikoho neurážel a zesměšňoval všechny stejným dílem.
Nejzábavnější byl Karel Hynek, který bavil posluchače každým slovem, zatímco u Radka Petráše si diváci museli počkat až na pointu celého vyprávění (ale nijak to nevadilo a taky to pobavilo).
A tak ten večer, navzdory tomu, že na youtube.com tyto scénky vyznívají často trapně, stál za to a bylo to fajn.
Ale zastesklo se mi po scénkách Šimka s Grossmannem. Taky se u toho člověk válel smíchy, ačkoliv při jejich vystoupeních ani jednou nezazněla slova jako pr..el, pí..a, nas..at, nebo ku..va. Jejich představení se dají poslouchat stále znovu, i po letech, a jejich hlášky si člověk s chutí zapamatoval a zařadil do svého slovníku.
Z Na stojáka si nepamatuju nic, kromě toho smíchu. Ale i tak to bylo milé a zábavné.To se musí nechat.
