Dubnová výstava v šenovském Clubu byla otevřena 20/4/2012 za účasti umělců vystavujících, což zase nebývá tak časté, protože se sem do těch Kotěhůlek každému nechce. Zmateni zprávami v médiích předpokládají, že by nemuseli přežít. Na druhou stranu si spousta potencionálních návštěvníků vernisáže a následujícího koncertu mohla myslet, že umělci nedorazí a tak raději zůstali doma. A tak pořád dokola, začarovaný kruh.
Teda: kolem osmé večer byla zahájena výstava dua POKLOP, potom už Luboš Pospíšil zahrál. Ztišené pásmo písniček ke kterým většinu textů napsal Pavel Šrut zní bez kapely (jenom s dvanáctistrunnou kytarou) tak nějak intimněji a naléhavěji.
Výstava vtipů bude v Clubu k vidění minimálně měsíc. O dalších vystavujících vás budeme informovat.
IŠ doplňuje: Tenhle vítr, ten mám rád – kdo nepřišel, prohloupil… Neznám rádio, které by písně LP hrálo (prý taková ale existují), přesto jsem z takřka dvouhodinového setu neznal jen asi dva kousky. Jestli ono to taky nebude tím, že tyhle hudební melancholické skvosty prostě nejde už po prvním poslechu zapomenout. O to zajímavější kontrast s vystavenými kresbami, které spadají do kategorie kameňáků, přesto však velmi inteligentních, kde je potřeba dávat pozor na každé písmenko, každičký detail a občas přečíst i podívat několikrát, než člověku sepnou všechny podrobnosti. Na místě byla ke koupi jak kniha s výběrem tvorby obou pánů, tak nějaká ta CéDé. A taky úžasná krmě, atmosféra a spousta známých tváří. Schrödingerův institut forever!
