Rock´n´roll k nám dorazil koncem padesátých let. Na Matějské pouti, asi na prvním místě, kde bylo možné ho slyšet, byl i Pepa Pilař. Tato muzika ho zasáhla tak, že v roce 1961 založil rock´n´rollovou kapelu The Teenagers, se kterou začal hrát a zpívat hudbu svých oblíbenců. Byly to pionýrské doby rock´n´rollu v Čechách se vším, co k tomu patřilo. Zesilovače postavené z rozhlasových přijímačů, basová kytara vlastní výroby se strunami od piána… Ale i první úspěchy jako vystoupení v pražské Lucerně (1963) a to už bylo něco! Tato idyla skončila vojenskou službou a beatlemanií. https://youtu.be/Nv9jNvEhpyU
Pepa Pilař rock´n´roll nikdy neopustil i když se to nenosilo a dřívější rockeři zkoušeli své štěstí se střídavými úspěchy v pop music. Dělal one-man show pro kamarády, kterým se rock´n´roll nepřestal líbit. Těch začalo přibývat a tak v roce 1974 znovu zakládá The Old Teenagers. Je to jediná kapela, která hraje klasický rock´n´roll. V roce 1978 dochází k vynucené změně názvu, kupodivu prochází jménoClassic Rock´n´Roll Band.
V roce 1984 vychází Klasikům první deska a objevují se ve filmu i v televizi. Po roce 1989 vystupují s úspěchem i v SRN, Rakousku a Švýcarsku. Jako živoucí legenda je Pepa Pilař přizván ke spolupráci na muzikálu „Šakalí léta“, kde propůjčil hlas zpěvákovi Reddymu a použil vlastní hudbu i texty. Na přání režiséra Hřebečka vytvořil jednu z vedlejších postav, sovětského pohlavára. Děj filmu je zasazen do jeho rodných Dejvic roku 1959 a rock´n´roll v něm hraje hlavní roli.
Pepa Pilař s kapelou, samostatně nebo pohostinsky vydal celkem 2 LP, 10 CD a 2 DVD, hrál v TV filmech Český revival, Big bít, Go, Johnny, Go i v dalších pořadech. V říjnu 2004 jako jeden z předzpěváků účinkoval na koncertu Jerry Lee Lewise v pražské Lucerně.
https://youtu.be/tmioQ4KUnzE
Pepo, chodí na Vás ještě takový rokenrolový výrostci jako před dvaceti lety do Malostranský Besedy, který se vrhli pod pódium a měli ty účesy?
No tak oni ty rock´n´rollový výrostci už trošku taky zestárli, i když jak to tak pozoruju, tak se roděj noví fanoušci rock´n´rollu, což mě velice těší, ale už nepozoruju, že by byli takhle přímo výrazně stylizovaný.
Ty máš takovej mladej hlas. Když jsem dostal kazetu Šakalích let, tak jsem myslel, že tvoje hity zpívá nějakej mlaďoch, konkrétně mám na mysli „koukej mi výtah pohlídat“ a podobně.
Ano. Tak mladej hlas, to zřejmě zařizuje příroda…
Mimochodem, kolik ti je?
Dvaašedesát.
Jak se ti spolupracovalo na Šakalích letech?
Senzačně, to byla skvělá parta. To je patrně dost známý, že Honza Hřebejk s Petrem Jarchovským si vybrali tu povídku Péti Šabacha, kterej je můj obrovskej kamarád od malička, je o trošku mladší, takže pozoroval totohleto dění… Tak já tam žádná postava patrně nejsem, ale to vůbec nevadí. V Dejvicích je o mně známo, že jsem asi největší propagátor rock´n´rollu byl já. A to mě právě strašně potěšilo, že za mnou přišli s Ivanem Hlasem, že budou dělat film a že on už má nějaký písničky napsaný, tak jsme začli spolupracovat a oni mě požádali, že by bylo bezvadný, kdybych tam přispěl i svoji tvorbou. Proto je tam Twenty Flight Rock, co je na to text „výtah nejezdí“. Ivan tam specielně pro mě na psal Rokenrol pro Beethowena…
…včera ráno měl jsem divnej sen.
Ano, a potom jak je scéna na taneční zábavě, tak tam chtěli, aby tam byla celá škála, jak se hraje na zábavě, tak tam se samozřejmě hrajou i slaďáky. Takže „Už cejtim to v zádech“, tak ten je taky můj.
A potom se mi Honza Hřebejk omlouval, že je toho materiálu hodně, takže to musel zkrátit a některý věci vyndat, takže ten slaďák ve filmu není, nicméně je na cédéčku a filmový zpracování se použilo jako klip, takže to nepadlo pod stůl.
V jaký sestavě hrajete?
Tak teďka hrajeme v sestavě – na sólovku hraje Tonda Koubek anebo Hóna Šimůnek, na kontrabas hraje můj syn Jirka, kterej samozřejmě, když hraje na kontrabas, nemá žádnej problém vzít basovku. Některá věc je spíš pro basovku, tak tam dá basovku. Nebo když hrajeme ve třech, tak to hraje všechno na kontrabas. Když je ten band větší, tak hraje na bicí Láďa Juráček, kterej se mnou hraje od sedmdesátých let. Ten je jako můj spoluhráč, dá se říct, služebně nejstarší.
Jak vznikla tvoje první kapela?
Já hraju rock´n´roll už strašně dlouho. Mý kamarádi, který měli rock´n´roll rádi a dělali různý akce, si mě vždycky pozvali, tak jsem tam se španělkou hrál sám. Potom se jeden kamarád ženil a přál si, aby tam měl rock´n´rollovou kapelu. Tak jsme ji dali dohromady – Teenagers. Sólovku hrál Jirka Kabeš,
Z Plastiků?
No. To bylo ještě před vojnou, v jednašedesátým roce. Potom tam hrál můj spolužák a kamarád Jirka Dospěl, kterej mezitím hrával rock´n´roll s Pete Kaplanem v Mefistu. Ta svatba byla průlomová. Mělo to takovej úspěch, že nám říkali, to už musíte udělat rock´n´rollovou kapelu. Tak jsme se doplnili, na basu začal hrát Ivo Pospíšil a na bicí Vláda Juráček. Začlo to s Jirkou Kabešem, ovšem Jirku Kabeše nám zakázali, takže pak jsem hrál s Petrem Brandou a potom se v průběhu těch let ty lidi různě mění, odcházej …
Pepo, ty se držíš v pozadí hlavního proudu showbyznisu. Je to úmysl, nebo kdyby si tě někdo vybral, tak bys běžel všema deseti to rafnout?
Jo, tak to je těžká otázka. Abych pravdu řek, já jsem přímo o to, abych se dostal do hlavního proudu byznisu, neusiloval, ale úplně přímo takhle se na to dost těžko odpovídá, protože jsem v tý situaci přímo nebyl – tenhleten pravej klasickej rock´n´roll není v čele showbyznisu, takže taková situace ani nenastala. Dostal jsem nabídky v průběhu doby, že by nějakej manažer to zkusil – já si myslim, že by to tam nespělo. Nevím, protože všichni chodíme normálně do práce; abysme jezdili kdykoli kamkoli, to by se těžko dalo skloubit. V podstatě jsme se dohodli – já nechci používat žádný razantní, že jsem to odmítnul – ale že takovýmhle způsobem by to nešlo. Ale já budu rád s každým spolupracovat, když přijde s konkrétní věcí, kde chce zahrát… posoudíme, jestli to zvládneme. Jinak já se ničemu nebráním.
Co děláš za práci, Pepo?
Já jsem výpravčí v metru v depu Kačerov. Předtím jsem dělal na letišti, výpravčí jsem 15 let a u metra jsem jednadvacet.
Jaký je poselství všech rock´n´rollovejch hvězd dnešku?
Já nevim, to je filozofická otázka, rock´n´roll je senzační muzika, aby byla pohoda, aby se lidi dobře cejtili, zatancovali si, dobře se pobavili, ale nějaký velký poselství…
Víš, většina z nich skončila tragicky.
No tak dost jich skončilo tragicky, ale to je i v jinejch žánrech, řekl bych, že to spíš byla náhoda. Jerry Lee Louis se těší dobrému zdraví do dneška, to je jedna z největších rock´n´rollových hvězd, u něj jsem dělal předskokana, to bych tomu ani nevěřil, že se mně něco takovýho může stát, na to jsem asi nejpyšnější vůbec ze všeho.
Stenly ČERVINKA
(rozhovor vznikl s největší pravděpodobností v roce 2003 a vyšel v časopise sorry, který stále vychází a je možné ho objednat tady)
