Jsem jenom prodavačem limonád a skrze bublinky se na svět koukám… No dobře, neprodávám limču a na svět momentálně koukám hledáčkem, ale tak nějak jsem chtěl říct, že jsem si pochopitelně i poslance, i ministra taky došel nafotit, ale jsem moc rád, že jsem nemusel přemýšlet, proč že se tu oba náhodou ocitli z vlastní iniciativy. To spíš rozumím městskému kolu recitační soutěže, kterou jsem nafotil v čase „okolo“ návštěvy slavných (konkrétně 5. března 2012).
Rozdělena do čtyř kategorií trvala soutěž takřka dvě hodiny. Dvě mladší kategorie zastoupeny hojně, starší už méně. S překvapením zjišťuji, že děti stále ještě znají Jiřího Žáčka, s nímž nám tu admin slibuje rozhovor, že se nestydí recitovat i takovou klasiku, jako je Erbenova Polednice, že někdo může slušně recitovat, i když neumí „Ř“, že se dá recitovat i próza. A že i když se ty tváře a tvářičky hodně opakují, přece jen na rozdíl od zpívání si na básničky trouflo daleko víc kluků.
A protože mám prd paměť na jména, tak se vzmůžu jen na konstatování, že porota nehodnotila pořadí, ale „plné“ ocenění znamenalo postup do okresního kola v Děčíně a čestné uznání „jen“ poplácání po rameni (jen tak dál, třeba to vyjde příště).
Raději tedy obrazem:
