A máme dnes něco pro pamětníky – snímek jižní fronty rumburského náměstí při a po sanacích v závěru 60. let 20. století. Jižní stranu náměstí dnes zaujímá nově adaptovaný Lužan (otevřený 21. 9. 1984). Původně zde bývaly vyhlášené restaurace – zleva pošta, jejíž bourání zachycuje první smínek, dále hotel Vraník a pod budovou bývalé radnice Radniční sklípek, známější jako Tabarin bar. Právě v jeho prosotorách vznikla malá nemocnice CO s operačním sálkem pro dny ohrožení. Pro narušenou statiku jednoho z objektů po požáru bylo nakonec rozhodnuto, že z ekonomického důvodu není možné jižní stranu náměstí zachránit. Některé z objektů již nebyly skutečně v dobrém stavu. Rozhodnutí o demolici, ovlivněné tehdejšími možnostmi, má tak pro Rumburk a jeho historické jádro nedozírné následky. Stylové náměstí ztratilo svou tvář.
S jistotou mladá generace zůstává v údivu nad třetím snímkem. Jak bizardně působí s odstupem času vjezd do Vraní ulice, (která nesla i po válce symbolicky název po kdysi vyhlášeném podniku Hotel Vraník – Hotel Ross, kinokavárna Marx)! Dříve byly Vraní a Radniční ulice (spolu v podstatě rovnoběžné) velmi důležité a obě jednosměrné. Vraní ulicí se lidé dostávali směrem na náměstí, kde bývala před řeznictvím autobusová zastávka. Autobusy na Děčín a Českou Lípu odjížděly Radniční ulicí, jejíž ústí bylo velmi úzké a chodec by se vedle busu nevešel. Bývalá budova radnice sloužila po válce jako knihovna a sídlila v ní dočasně také Zdravotnická škola. Po změně uliční sítě, kdy vznikla ulice hlavní Komenského až Pražská, jak je známe dnes, (což si vyžádalo opět několik demolic), již doprava přes náměstí nebyla tak hojná.
Rumburskému náměstí dominuje od roku 1681 Trojiční sloup se sochou Panny Marie Immaculaty na soklu. Byl vztyčen na místě pranýře, který se přestěhoval před tehdejší radnici. Ale o tom v dalším příspěvku.
