Zvláštní, jak se některé tradice drží, i když se jejich původní význam dávno vytratil. Sobota 18. února 2012 na mnoha místech patřila masopustnímu veselí a nejinak tomu bylo ve Varnsdorfu. Zatímco někteří varnsdorfští trávili dopoledne nedobrovolně v hospodě, jiní se tradičně sešli na nádvoří místní ZUŠky, kde pro ně stejně tradičně vyhrávala Dykyta, roznášely se koblihy, bonbony a lízátka, případně bylo možno zahřát se u čaje, pro zájemce posíleného vitamíny R, U, M. Po půlhodince se vydal průvod na obchůzku městem, doprovázen cyklomonstrem s rekonstruovanou městskou radou z 19. století. U cukrárny Sluníčko kremrole, u městské knihovny masopustní prasečí perníčky a stopička něčeho ostřejšího, u pekařství Haback koláčky, vpředu stále starostenský sud od Kocoura. Ten byl po příjezdu na náměstí naražen a vyčepován.
Měl jsem původně v úmyslu zajet ještě se podívat ke konkurenci, do Krásné Lípy, kde Dykyta v masopustním veselí pokračovala odpoledne a odkud ještě později vyrážel Lužičan do Starých Křečan, místo toho jsem ale skončil na Valentýnském pivním masakru u Kocoura, kde se představovala různá piva a řezníci. Kvalitu těch druhých posuzovala porota, mlsající jitrničky, jelítka a tlačenku. Ovšem výsledek neznám, byl jsem událostmi odvláčen zase jinam…
