Rumburské muzeum žije. Je to banální ale velmi potěšující konstatování a opravdu klobouk dolů před entuziasmem, se kterým se tu pouštějí do akcí, které nemají přílišnou publicitu, přesto se na ně nabaluje stále více spokojených návštěvníků, které třeba včera (28/1/2012) potěšili dalším kolem Dřevořezání. A nebyli tu jenom řezbáři (kterých se sešla skoro desítka a to vlastně pouze ze vzdáleností, ze kterých by dojeli na koni). Bylo možné kouknout i na to jak se paličkuje, vyšívá, jak se lepí papírové modely …. většinou činnosti, na které není potřeba elektrický proud, činnosti, které znovu ožívají v další generaci řemeslníků, kteří na ně, zaplať pámbu, nedají zapomenout obzvlášť v téhle trošku moc technické době.
Touto akcí skončil prodloužený adventní čas v muzeu, v příštím týdnu budou pomalu utlumeny a odinstalovány výstavy, které celý prosinec a leden doplňovaly stálou expozici.
O dalších plánech muzea hovoří Ester Sadivová nadšeně, přesto trochu tajemně, protože nejsou stanoveny přesné termíny. Důležitým cílem však nadále zůstává úmysl pořádat benefiční koncerty a přednášky, které by měly přinést peníze na opravu historického klavichordu.
