Tak, není to úplně jenom rýmička, ještě trochu nějaký zánět průdušek, atd. Takže nespím, dusím se, a pomaloučku pomalu začínám nenávidět celé lidstvo. V sobotu to odnesl pan Macek ze SČVAK-u. Poctivě – podle pravidel, která zná jen a jen SČVAK – nám nasypal se svou partou čističů do doubické vodárny chlór. Nikdy před tím jsem z doubické vody chlór necítil. Buď to ten SČVAK čistí jednou za půlstoletí, nebo toho tam nasypali prostě moc. V sobotu to smrdělo fakt děsně – což ve mně vyvolalo vzpomínky na frontové boje I. světové války, kterých jsem se jistě v předchozích reinkarnacích zúčastnil. Od té doby, co jsem na chlór zahynul za západní frontě, kde byl jinak klid (čau, Erichu!), mám s tím smradem problém. Dalším výsledkem chlorové akce SČVAKU-u bylo v sobotu čiré zděšení doubických občanů, hlavně těch, pro které je kvalita zdejší vody jedním z nejdůležitějších důvodů, proč se sem stěhují z Děčína, z Mnichova, z Prahy a podobně. A pak také maminek našich batolat, které nevěděly, zda jim ta smradlavá močka nespálí hrdélka. Tak jsem holt panu Mackovi (velkým a silným hlasem) sdělil, že když nám sypou chlór do vody, tak bychom se snad o tom aspoň mohli dopředu dozvědět, abychom neměli pak ty záchvaty vzteku :-). Jsem přesvědčen, že vůbec netušil, proč řvu. Určitě udělal všechno podle pravidel. Jen ta pravidla nemyslí na koncové uživatele (My, Veolia, víme, jaká dávka chlóru je pro Vás ta nejlepší…), pitomce, co platí čím dál dražší vodné…
V neděli jsem koketoval s podrobnostmi vyvraždění nejméně poloviny vlády pro jeji prokazatelnou neschopnost uvědomit si, že jsou našimi placenými služebníky, a nikoli naopak. Oni jsou přece povinni spravovat jim svěřené majetky, ne je umenšovat, to myslím v zákonech není… Kosil jsem je střídavě samopalem (pardon – útočnou puškou…) a baseballovou pálkou. Od té jsem se rychle odklonil, neb to bylo namáhavé i ve fantazii.
V pondělí, když jsem kvůli hlubokému, chorobou vyvolanému, bezvědomí nevzal mobil, jsem zjistil, že jsem o sedm minut promeškal kolem projíždějícího technika wi-fi sítě, který se měl pokusit na dům namontovat fungující wi-fi bednu (což se mu nepovedlo už v pátek, kdy to všechno začalo tím chlórem…). Takže, když mi sdělil, že z důvodů mého nesebrání jeho mobilového volání již nebude mít ten samý den čas na to sem zajet (jako by Výběžek měl rozměry Aljašky) a zprovoznit internet, jsem – tadá, tadá – založil novou složku. Právě s tímhle názvem – „Vliv rýmy na zrození sériového vraha“. Koketuji ještě s mírnou úpravou titulu na „Vliv rýmy na zrození NEVINNÉHO sériového vraha“. Uvidíme.
Jdu se potit dál….
