V sobotu byly (-i) na Fabrice v Doubici Krásné nové stroje. Krásné. Trochu jsem si tam líznul (tenhle obrat jsem musel použít jako vzpomínku na jednoho mého kamaráda z mokrých časů, který zcela mimo hranice rozumu procházel městem „jak vypáleným lesem“, a říkal přitom, že je krapet namazanej a trošku sjetej…) martinského vína, takže jsem byl v neděli úplně vyřízenej. Což mě zavedlo před televizi.
Když to vezmu odzadu, tak vpodvečer tam pan Babica dělal, že vaří. Trochu mě zarazilo, že hází do jednoho rendlíku skoro všechno, co má po ruce, pak to vaří, načež to vrzne do trouby a zapeče a nakonec divákům popřeje dobrou chuť, o čemž se dá skutečně úspěšně pochybovat. Jenže Jára mi řekl, že ten pán je slavný televizní vařič, a že se musím na „youtube“ kouknout, jak przní francouzskou kuchyni. Takže jsem nakonec i já viděl a slyšel, jak jde pan Babica vařit tu „ratatuli“ (sic!). No, děs i s běsem dohromady.
Napadlo mě, že jestli je tenhle člověk oblíbený televizní vařič, tak koho asi volí jeho diváci? A to mě přivedlo k mátožné vzpomínce na to, že jsem v poledne zahlédl v pořadu, který (podle autorů) „určuje o čem se bude mluvit“, čili v Otázkách V. Moravce, jak to tam všem nandává pan Babiš.
No, vidíte, on má ten Moravec pravdu, už o tom tady mluvím. A ten pan Babiš tam mluvil páté přes deváté, a že je to tu prohnilé až běda, střídal různé jazyky, nenechal skoro na nikom nit suchou, atd. A povídal také, že všechny strany kradou, a všichni jsou zkorumpovaní a přihodil tam, jak ten Babica, tu nějakou mrkev, tu zelí, povařil to a pak zapekl a potom rozmixoval, až z toho šla hlava kolem. Možná, že jsem ovšem trochu halucinoval z absťáku…
Pan Babiš pořád říkal, jak to všechno on nyní změní. A tak si říkám: No, možná, že tohle je ta správná cesta z té naší bídy.
Pan Babiš má pravdu, to všichni víme. Jen asi nám všem přijde, že zrovna nějaký pan miliardář, který si potřebuje posichrovat budoucnost, asi nebude ten pravý „Mesiáš“. Jenomže na druhou stranu – jednou z možností by přece mohlo být, že se ti naši miliardáři na sebe navzájem naštvou a navzájem zničí.
Sečteno a podtrženo – kdy může mít úspěch nějaký Hatla Patla, který míchá kuchyňské suroviny jako by tím rovnou chtěl naplnit pytel s bioodpadem, tak proč by nemohl uspět i velkopodnikatel, který chce do politiky proniknout tím, že splácá páté přes deváté a hezky československy jako Pepa Řepa (nebo pro pamětníky: jako soudruh Gustáv Husák)? Někde to začít musí… Dobrou chuť!
