Letošní 28. ročník největšího amatérského cyklistického závodu Tour de Zeleňák začal registrací cyklistů v sedm hodin ráno. Teplota sice nic moc, ale startovní nálada pozitivní, takže hurá do sedel.
Půl hodiny před desátou se závodníci začali stavět do šiků po Jiříkovské ulici, které se postupem času proměnily v jednu ohromnou změť těl, nohou a kol. Nahlášených účastníků bylo kolem pětiset. Každoroční strkanice na špici startu vyřešily ostré hvizdy píšťalkou, které pochopili i borci z Německa. Jako první odstartovaly historické bicykly, poté se přesně v 10:00 dal do pohybu hlavní závod a jako poslední vyrazil traktor s nádherně ozdobeným přívěsným vozem , který představoval závěrečné sběrné vozidlo.
Neuběhla ani hodina a půl, když se v dálce zjevil první závodník. S časem 1:20:10.40 projel cílem jako vítěz Aleš Vojta za tým KC Kooperativa SG, ročník 1990. Druhý byl Jan Strož a jako třetí přijel Tom Podrazil. Jejich časy se liší o pár sekund, takže před cílem to byl opravdu fofr. Ještě v brtnickém esíčku byl hlášen jako první Strož, který si ale evidentně první místo neudržel. Podle slov závodníků to už od Panského bylo ,,vo hubu“ a všichni to ,,hnali na maximum“.
Zabrousíme-li do kategorie žen, první z nich projela cílem Natalie Dobrovodská, která jela za tým ZDO Livestrong. Její čas byl 1:30:24.27 a její ročník je 1995. S rozdílem dvou minut prolétla cílem celebrita závodu, dvojnásobná mistryně Evropy v amatérské cyklistice Monika Simonová. Třetí byla Jane Katzchner.
A jaké byly bezprostřední dojmy Moniky Simonové? ,, Jelo se zostra hned od začátku, byl to docela těžký závod,“ přiznala závodnice a dodala: ,,Počasí nakonec vyšlo a nepršelo, takže super.“ Pořadatelé před závodem upozorňovali cyklisty na terén tratě a hlavně na množství děr a štěrku při průjezdu Dolní Poustevnou. To potvrdila i Simonová: ,,Dneska mi to připadalo spíš jako cyklokros, nebylo to nic příjemnýho.“
Také známý cyklista Giuseppe Saltare vystupujcí pod známou přezdívkou Matouš Falout se zůčastnil a během celého závodu tahal druhou skupinu. Během závodu měl nejvýraznější podporu fanoušků a proto byl pro profesionální fotografy vybezku.eu a hospodářských novin nejlepším objevem.
FOTKY ONDRY UHRA
Jakmile byli všichni závodníci v cíli a po čtyřech a půl hodinách dojeli i koloběžkáři (za těch 56 kilometrů na koloběžce opravdu smekám), nastal čas pro trochu kultury. Už od brzkého rána postával DJ Roura s mikrofonem u pusy a prováděl celým programem. Jeho nezaměnitelný smích byl jednou z ozdob Tour.
Ještě pár poznámek k Zeleňáku
Všichni cyklisté se občerstvili, proměnili svoje poukázky v pivo a guláš a poslouchali prvního člověka na pódiu, Františka Veselého, který svým atypickým způsobem podával známé písničky (první byla Šrouby a Matice, kde jsem až po minutě zpěvu a hraní pochopil, že se jedná právě o tento kousek). Následovala soutěž o nejtěžšího závodníka, Zeleňáckovská dřepovačka o dort a představení Schrödingerova institutu. Ve tři hodiny proběhla další soutěž s pivovarem Kocour, ale hlavně nastal slavnostní okamžik – vyhlášení výsledků.
Po rozdání cen přišel na scénu Lukáš Jirkovský (na kole) a Jakub Rudolf (na jednokole). Předvedli naprosto úchvatnou freestyle show, která spočívala ve všemožných skocích a kouscích na kole (a jednokole!). Některé parádičky musely být při nacvičování dost bolestivé, blíže vám to upřesní fotky.
PÁR FOTEK OD PANA DOUCHY
Další byla v programu zapsána Sabina Helikarová, kterou určitě neznáte. Je jí dvanáct let a věnuje se zpívání. Že taková malá holčička vlastní tak vyspělý a celistvý hlas, to bylo překvapením pro všechny. Po Sabině přišel pobavit kouzelník Čáryfuk (znovu František Veselý).
S příchodem večera vstoupila na pódium kapela WWS, která sebou přitáhla svoje věrné pogující fandy. Tahle rumburská skupina dostala ale jen hodinový prostor, protože se měla objevit jedna z hvězd kulturního programu – Radomil Uhlíř, vypravěč zenových vtipů. Jeho podání věcí je nenapodobitelné a naprosto stupidní vtipy se stávají vtipnými.
Za Radomilem se už připravoval další hudební výstup, a to Tony Ducháček a GARAGE. Protleskaná hodina a půl, kluci se sbalili a na pódium přišel opět Roura s losováním divácké tomboly. Hlavní cenou bylo kolo, takže los za 50 Kč a ještě k tomu ho prodává půvabná zdravotní sestřička (členka výběžkového týmu) – neber to. Šťastný výherce bicyklu nemohl samou radostí skoro ani mluvit (nebo to bylo tím pivem?).
Jako klasika na závěr přišel Hustej Wimpy a jeho úžasné, dokonale přisprostlé písničky, které rozezpívaly a roztancovaly mnoho lidí (samozřejmě s množstvím vypitého alkoholu to už nebylo tak složité). Ještě kolem půlnoci, kdy měl oficiálně program skončit, stále seděl na pódiu, brnkal na kytaru a pěl do mikrofonu.
FOTO OD JAKUBA TRMALA
