Dvě hodiny svého života můžete promrhat různě. Můžete zírat na debilní film. Můžete sedět v hospodě a nadávat na režim, zdražování, politiky, zloděje nebo počasí. Můžete se snažit uvařit halušky a pak tím příšerným blivajzem ucpat záchod. Nebo taky můžete sledovat Dvě hodiny pravdy. Tak se totiž jmenovala beseda, kterou uspořádala Základní organizace Občané městu, město občanům Varnsdorf (potažmo její předseda Pavel Vaňáč), v sále Varnsdorfského kina Panorama jako další z akcí, které kdysi cloumaly nejen Výběžkem, ale i vrcholnými politiky. Na pódium usedli představitelé města, územního odboru Policie ČR Děčín a Úřadu práce Rumburk.
Ubohost lidí je v tom, že když se naštvou na Boha, tak zabijou kostelníka, četl jsem kdysi kdesi. Takže co je to platné, když dav vykřikuje, jak je možné, že nejspíš budou bez problémů dodatečně schváleny nepovolené stavební úpravy hotelu Sport, když to bude podle stavebního zákona. Co je to platné, když se davu nelíbí prosazování (nejen) školek pro některé zdarma, když se o tom rozhoduje daleko ve vnitrozemí. Co je to platné, když dav volá, ať ty problémové mnohadětné rodiny prostě vyhodí z ubytovny, když to sociálka prostě udělat nemůže. Co je to platné, dovolávat se vzoru saských policistů, kteří příhraničním magnetům rozjezdí kárku a ještě jim nabančí, když naši policisté by okamžitě za něco takového skončili taky u sběru železa?
Zůstalo jen u několika humorných scének. Opět se řešily satelity na ubytovně a já ještě dodnes nepochopil, proč je s nimi takový problém a jak souvisejí s diskutovanou přistěhovaleckou vlnou a nárůstem kriminality. Když paní hřímala, jak ta zatracená televize natáčí další zmanipulovaný dokument o utlačovaných obyvatelích hotelu Sport a o majoritu a její problémy se nezajímá a na její přímou výzvu se do kina nedostavila, kdosi na ni zavolal, ať se otočí – ti chlapci s kamerou stáli přímo za jejími zády. Když pán spílal na nedodržování zákonů a chování kriminálních živlů, naklonil se ke mně jeden místní a prohodil cosi o tom, že tenhle člověk je ten pravý, neboť po revoluci přes hranici převedl nemalý počet cizinců. A kde jinde se vám naskytne možnost vidět normálně klidnou studovanou psycholožku, jak běhá do kolečka a soptí „Vezměte mu ten mikrofon!“
