Jádro pudla s kamenem úrazu (proč to ve Švýcarsku jde)

Všimli jste si, jak ta zpráva jenom prosyčela médii? Jak to prsklo a hned zhaslo? Před pár dny se najednou v titulcích skoro všeho, co tu píše, mluví a ukazuje obrázky, objevilo, že švýcarská prokuratura předala (svým orgánům) trestní oznámení na sedm lidí, z toho šest Čechů (jména nebudu opakovat). Jde o praní špinavých peněz, kterých v té souvislosti ve švýcarských bankách zabavili těmto pánům na kontech za 12 miliard korun. Jde o lidi, kteří se (kromě jiných skopičin) „zasloužili“ o „privatizaci“ Mostecké uhelné, a to za peníze Mostecké uhelné – určené na rekultivaci toho, co Mostecká uhelná při svém dobývání dokáže zničit. Celé je to známá věc a celé je to, dlouhá léta, veřejně známý velký podraz. Celých těch asi dvanáct let, co se o tom ví, to „vyšetřovaly“ tuzemské orgány. Za celou tu dobu nic nevyšetřily (jako obvykle) a to, že domácí orgánové nic nevyšetřily, je také hlavním argumentem „aktérů“. Ti s bohorovným výrazem ve tvářích tvrdí, že se nic nepřihodilo, neboť (právě, ergo kladívko) čeští vyšetřovatelé na nic nepřišli. No, manželé Stodolovi by mohli svoje vyprávět, že? Takže na rovinu. Ono se stejně nic zvláštního nestalo a nestane. Jen někdo vyvezl z Česka hromadu miliard a někdo jiný na to přišel. V tom je jádro pudla i s kamenem úrazu dohromady. Česko nevydává své občany k trestnímu stíhání do ciziny, natož do Švýcarska. To by se musel někdo v celé té hierarchii orgánů činných (i nečinných) v trestním řízení pochlapit (i kdyby to měla být žena) a začít ty naše spoluobčany, kteří už dlouhá léta pod ochranou jiných úřadů dojí tenhle stát (a nás všechny) stíhat ,takže už asi nebude žádné „zítra“. Je sice trochu zajímavé, že se ještě někdo někde dokáže zabývat našimi domácími svinstvy, ale v té záplavě stovek miliard, které ze státu „odplynuly“ díky těm našim známým „taškářům“, je tahle kauza jako plivnutí do moře. To jsme dopadli, co? Těch dvanáct miliard by průměrně placený občan na Šluknovsku (řekněme 16 litrů měsíčně :)) vydělával nějakých šedesát dva tisíc pět set let, to jen tak pro představu…