Samozřejmě, že jsme všichni (?) opět čekali, že letos dostane Nobelovu cenu za mír Václav Havel. My všichni :-) si myslíme, že by si jí zasloužil, ale komise pořád uděluje tuhle „Nobelovku“ někomu jinému…
Člověk už se smířil s tím, že jí svého času dostal třeba vyhlášený terorista a později vyhlášený mírotvůrce Muhammad Abd al-Rahman Abd al-Ra’uf Arafat al-Qudwa al-Husaini (محمد عبد الرؤوف عرفات قدوة الحسيني), známý také jako Abu Amar, vulgo Jásir Arafat. Nebo loni – Barack Hussain Obama. Ten jí dostal asi tak po půl roce úřadování ve funkci prezidenta Spojených států. No, asi komise ví něco, co my všichni nevíme. Letos dostaly Nobelovu cenu míru tři africké ženy: Liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, její spolubojovnice Leymah Gboweeová a jemenská aktivistka Tavakul Karmánová. (Všechna ta jména přepisuji ze středoproudých médií i s příponami, abych předvedl, jak je české „přechylování“ jmen z cizích jazyků úchylné.) Všem třem ženám budiž čest i sláva, ovšem jednu podrobnost nemohu nechat stranou. V médiích se jejich činnost popisuje jako „nenásilný boj za bezpečnost žen a za ženská práva na plnou účast na mírové práci“. To zní krásně úředně, ale skutečnost je – jak to říct? – drsnější i prostší zároveň, a navíc i jaksi „žensky“ geniální. Totiž takto: jedna z oceněných, paní Leymah Gbowee, svého času proslula akcí, při níž v zemi zmítané občanskou válkou organizovala hromadné odpírání sexu mužům, dokud nesloží zbraně. No, uznejte! V češtině máme takové okřídlené, spíše abstraktní vyjádření pro nepovedenou akci. Když se prostě něco děje fakt jinak, než podle plánu, říkají čeští drsní chlapáci, že je to prostě „pí.ou ke zdi!“ A vida, ono to funguje i doslova, a ve světové politice a dokonce za to dámy dostaly Nobelovku. Klobouk dolů před dámami i před rozhodnutím komise! Kéž by se našla i u nás, v malé zemičce uprostřed Evropy, nějaká odhodlaná dáma, která by strhla polovinu národa k podobné akci, například za účelem odstranění korupce z vrcholové politiky. Aby i ti naši vládci a bojovníci za naše (ale spíše jejich „lepší zítřky“) zažili, když je něco tou „pí.ou ke zdi!“.