Psal jsem tu o dotazech mých v Německu žijících rodičů, na něž jsem neuměl odpovědět. Všechny ty dotazy se nějakým způsobem týkaly situace v téhle zemi, včetně samozřejmě Výběžku. Možná, že některé odpovědi jsou ale na dosah ruky. Návštěvu z Německa totiž vystřídala jiná návštěva, tentokrát vlastně až z Indie. Nějakým řízením osudu jsme mohli s Dominikou v neděli kolem poledne u nás přivítat Kumara Vishwanathana. Od devadesátých let žije a pracuje v České republice (tedy, co to říkám: na Moravě a ve Slezsku), od roku 1997 pak cíleně jako terénní pracovník přímo uvnitř romských komunit na Ostravsku. Pár dní se tu ve Varnsdorfu i jinde seznamoval s tím výronem násilí a nesnášenlivosti. Nebudu tu tvrdit, že po rozhovoru s ním je všechno jasné. Ale pár věcí určitě. Například to, že zamotanec, který vznikl na Šluknovsku, budou muset začít rozmotávat lidi zdejší, tady a teď. Žádné manifestace a výkřiky na vládu, na radnice a jeden na druhého nevyřeší jednotlivé potíže a problémy, které se tu na sebe nabalovaly dlouhá léta. Samosprávy mohu podávat návrhy, stejně bude trvat roky, než projdou (a zda-li vůbec) legislativním procesem. Policisté v těžkých mundúrech, na koních, v autech a všude a pořád také nevyřeší dlouhodobě nic, jen se možná na chvíli zabrání přímým střetům. Jenomže my všichni tady nějakým způsobem musíme žít a nepůjde to vyřešit tím, že se buď jedna nebo druhá strana tohoto – řekněme – „sporu“ někam odstěhuje. Co ale je možné (a nejspíš i nutné) udělat– je vytvoření nějaké platformy, kde by se lidé scházeli nikoli za účelem vyřvávání na náměstí, popřípadě házení kamenů, atd., nýbrž za účelem navázání diskuse a dialogu o tom, co nás vlastně trápí a co mezi nás (na obou stranách myšlenkových barikád) vráží ty klíny. Je nutné se pokusit alespoň si začít navzájem vysvětlovat, proč se předsudečně tak strašně nesnášíme. Třeba by se přišlo na to, že řada třecích ploch se dá nějak obrušovat a zmírňovat. A hlavně – je spousta věcí, se kterými nám nepomůže žádný politik, žádná krajská rada, žádná vláda, nikdo. Jsou to totiž věci, které si musí mezi sebou vyříkat lidé, kteří vedle sebe žijí. Jasně, že se na obou stranách najdou tací, kteří o žádný způsob rozhovoru či diskuse nebudou stát. Tak se bude prostě muset začít s málem. A jestli někdo víte kde, kdy, jak a s kým – nechám si poradit. Já bych do toho povídání mezi lidmi šel… P.S. Kumar by přijel taky