Myslel jsem si, že už jsem dost nas.anej, když jsem v pátek sledoval v přímém přenosu čtení rozsudku nad třemi mladými ženami z ruského sdružení „Pussy Riot“. To jsem se tedy spletl! Jakoby nestačilo, že soud země, která se vydává za moderní, snad dokonce i demokratický stát, projeví míru soudnosti srovnatelnou se stalinskými (jistěže vykonstruovanými) procesy, což byl jen jiný způsob ruských samovládců, jak se zbavit pro ně nepohodlných lidí. Jiný způsob byl prostě a jednoduše rovnou vyvražďování, buď pomocí devíti gramů olova do týla, nebo třeba sofistikovaněji, jak třeba vyvoláním hladomoru na Ukrajině, atd. Špičkové rozladění nad situací děvčat z Pussy Riot nastalo teprve poté, co se blogy všech možných médií začaly plnit „názory“ těch blogerů. Jasně, svět byl v hajzlu už v době, kdy si Hermann Hesse v románu „Hra se skleněnými perlami“ hustě stěžoval (je to hned v úvodu, nemusíte tu knihu číst celou :)) na skutečnost, že se k závažným společenským a světodějným událostem vyjadřuje prakticky kdekdo – filosofem počínaje přes natěrače až po sportovce… Hesse na tomhle arcidíle pracoval od roku 1932, není tajemstvím, že kriplové, kteří ho tehdy vytáčeli, byli nacisté – ovšem, proč to říkám: kriplů prostě neubylo (a nejsou všichni nacisté, jen asi demokracií zhýčkaní „vyndanci“) a moderní elektronická média jejich počty jen násobí exponenciální řadou…
Odhaduji, že naprostá většina těch, co nyní plní blogy názory typu „jak to, že svět řve vzteky a hrůzou nad tím stalinským rozsudkem nad Pussy Riot, když se přitom nečinně dívá na vraždění v Sýrii?“ vůbec neví, co to byly svého času tzv. politické procesy, ať už v SovSvazu nebo i v Československu. Troufám si též odhadnout, že to píší občané, kteří nikdy nezažili na vlastní kůži, co to znamená být v hledáčku tajné policie, jak se člověk cítí, když ví, že ho nějaká blbá mocenská páka totalitního režimu může každou chvílí sejmout.
Nebo jiná linie argumentace: „Soud byl na Pussy Riot hodně přísný, ale řvát v chrámu se nemá!“ To by jeden fakt blil. Copak není zřetelné, že ty holky řvaly v chrámu Páně kvůli tomu, že jejich prezident používá právě náboženské cítění pro své úzké potřeby a cíle? A že k jeho potřebám a cílům patří – mimo jiné – i to, že se Rusko spolupodílí – kromě jiných celosvětových prasáren – i na tom vraždění v Sýrii?
No, nic. Doufám, že je Putin brzy pustí. A jestli ne – tak potom! Tak potom teda… ! Tak potom teda rozhodně a definitivně… a potom teda! Fakt nevím, co…