Dělal jsem si tady legraci, když jsme přetiskli dopis starostů premierovi, že pan Nečas si ani nevšimne, že se něco děje. Ale jsem se spletl, možná pomohl i zájem celostátních médií. No každopádně přijela sociální paní, probrala situaaci a napsala zprávu, která následuje. Na přesném překladu pracujeme, volně přeložene píše zhruba toto: nic se neděje, možná bude hůř. Všechno v pořádku, brambory v řádku. My téma neopouštíme, budeme se mu věnovat i nadále a tady je to psaní:
(obrázek jan ignác říha)
Rostoucí migraci chudých na Šluknovsku může zmírnit zavedení systému garantovaného bydlení, tvrdí studie
Stovky přistěhovávajících se lidí, stoupající kriminalita, volání starostů o pomoc – to jsou zprávy, které se v posledních týdnech doslýcháme ze Šluknovska, regionu, kde se lidé potýkají s nízkými příjmy a vysokou nezaměstnaností. Podrobnější pohled ukazuje příčiny přelívání lidí mezi jednotlivými městy Šluknovského výběžku i to, kudy by mohla vést cesta k jeho zmírnění.
Vládní Agentura pro sociální začleňování si během května nechala vypracovat podrobnou studii o situaci v oblasti bydlení ve čtyřech šluknovských městech. Ta ukazuje několik příčin současného stavu, ale i to, že situace není tak žhavá, jak ji prezentovala některá média. Hlavními příčinami zvýšeného přesunu lidí jsou především vysoké nájmy soukromých podnikatelů a nedostatek kapacit v ubytovnách a azylových domech. „Například ve Šluknově jsme se setkali s případy, kdy sociálně slabé rodiny platily nájem tři tisíce ale na energiích připláceli až sedm tisíc měsíčně,“ popisuje šluknovská lokální konzultantka Agentury pro sociální začleňování Hana Volfová. Studie vypracovaná Jakubem Novákem a Janou Temelovou z Univerzity Karlovy uvádí typický příklad přesunu obyvatel v rámci Šluknovska: „Rodina pobírá sociální dávky např. v Rumburku, kde má trvalé bydliště, potom z nějakých důvodů (např. dluh vůči městu) je jí dávka odejmuta a celá rodina se přesune, např. do Varnsdorfu. Tady má trvalé bydliště jeden člen z rozšířené rodiny, k němu se rodina přistěhuje, získat trvalé bydliště není problém a rodina tady na dávky znovu dosáhne.“
Ubytovávat sociálně slabé je zde, stejně jako v řadě dalších českých měst, pro řadu soukromníků stále velmi výhodným byznysem. Nájemníkům nasadí vyšší nájmy, velká část z nich je pak hrazena ze sociálních dávek, takže mají jistotu stálého příjmu. Pokud rodiny o tyto příspěvky z různých důvodů přijdou, jsou nuceny se vystěhovat a hledat ubytování jinde. Často se stěhují do podobného bydlení v některém z blízkých měst. Výsledkem je roztočení migračního kolotoče, ať už na úrovni šluknovského výběžku nebo jiných regionů.
Pomoc, ghetto!
„Pomoc, vznikají u nás ghetta, píší starostové“ – stálo v titulku článku regionálního vydání celostátního deníku ze začátku června. Tento i další články popisovaly situaci v Rumburku a ve Šluknově takřka jako katastrofickou. Dočteme se, že do Rumburku se letos přistěhovalo více než 1000 lidí a do Šluknova více než 200. Ve velké většině prý jde právě o přistěhovávající se romské rodiny, které stojí i za nárůstem kriminality. Bližší pohled však ukazuje, že situace není tak tragická.
„Pracovníci evidence obyvatel v Rumburku mi nárůst počtu obyvatel v důsledku migrace nepotvrdili. V letech 2010 a 2011 evidovaly vždy okolo 400 osob za pololetí. Za rok 2010 na sociálním odboru zpracovali 20 nových žádostí o příspěvek na živobytí od nově přistěhovaných žadatelů. Je však třeba počítat ještě s lidmi, kteří jsou mimo evidenční systémy, nepobírají žádné dávky a změnu trvalého pobytu nehlásí. Místní terénní pracovnice mi však nepotvrdila nijak významný nárůst této skupiny,“ říká Hana Volfová.
Potvrzuje však, že jiná situace je ve Šluknově. Tam do roku 2009 klesal počet obyvatel. V druhé polovině loňského a během letošního roku se opravdu přistěhovalo 250 osob, což je dvojnásobně více než v minulých obdobích. Přistěhovávají se především do panelových domů na sídlišti, které město prodalo soukromníkům. Sociální odbor ve Šluknově tak během posledního půl roku řešil téměř 500 žádostí o příspěvek na živobytí a přes 70 žádostí o příspěvek na bydlení. Částka, kterou město vyplácí na dávkách, se tak zdvojnásobila. Nejčastěji se přistěhovávají rodiny z Rumbruka, Varsndorfu, Jiříkova. Početnější skupina obyvatel přišla z Českolipska.
Uč se bydlet
Zmíněná studie podrobně mapuje situaci v bydlení u lidí s nižšími příjmy v obcích Šluknov, Rumburk, Varnsdorf a Krásná Lípa. Studie uvádí návrhy, které by měly vést ke zlepšení situace v oblasti bydlení a i k omezení rostoucí migrace mezi obcemi ve Šluknovském výběžku.
První oblastí jsou nedostačující kapacity nocleháren, ubytoven a azylových domů. Studie proto navrhuje zvýšit kapacity noclehárny ve Varnsdorfu minimálně o pět lůžek – optimálně však o pět pro muže a o pět pro ženy. Připravovaný projekt by měl rozšířit kapacitu azylového domu v Rumburku, kde v současnosti v pořadníku běžně i za pěkného počasí čeká 6-7 osob.
„Jako dobrá praxe se ukázalo počínání radnice v Rumburku, kde v zimním období osmi osobám, které přišly o střechu nad hlavou, zajistili provizorní ubytování v levném penzionu. Náklady přitom byly srovnatelné s těmi na ubytovně,“ dodává Hana Volfová. Studie navrhuje i rozšíření kapacit azylového domu pro matky s dětmi ve Varnsdorfu o pět lůžek. V Rumburku je již plánována přestavba bývalé celnice na ubytovnu pro matky s dětmi.
Druhá část návrhů uvádí potřebu zřídit navazující bydlení pro lidi z ubytoven a azylových domů. Není vhodné, aby si na nouzové ubytování zvykali a setrvali v něm dlouhou dobu. Zároveň je třeba s nimi pracovat na tom, aby si dokázali udržet bydlení dlouhodobě, platili nájem, hledali si práci, spláceli dluhy. Na ubytovně tyto kompetence většinou nezískají. „Horko těžko jsem sehnala pro jednu z klientek azylového domu byt – do týdne však byla zase bez bytu, dělala hluk, alkohol, výtržnosti, pozvala si přátele z ulice, neuměla v bytě normálně samostatně žít. Vedle ztráty obtížně získané možnosti bydlení bylo druhým důsledkem této situace odmítnutí jakýchkoliv dalších obdobných nájemníků ze strany majitele pronajímaného bytu,“ popisuje ve studii modelovou situaci jedna z terénních sociálních pracovnic. Ve Varnsdorfu se takto za poslední tři roky z ubytovny CSS neodstěhovala ani jedna rodina.
Jako vhodný nástroj k řešení tohoto problému studie doporučuje zřízení dočasných startovacích bytů s kontrolovaným režimem a pravidelnou asistencí sociálních pracovníků. Pro jejich zřizování je vhodné využít systém garantovaného bydlení. „V tomto systému do vztahu mezi pronajímatele a nájemce vstupuje jako mezičlánek nezisková organizace. Ta na jednu stranu garantuje pro pronajímatele platbu nájmu a způsob užívání bytu, na druhou stranu aktivně pracuje s nájemníky, aby byli schopni hradit nájem a užívat byt v souladu s požadavky pronajímatele. Pronajímatelem může být obec, která do systému zařadí obecní byty, soukromý vlastník nebo přímo nezisková organizace, pokud je vlastníkem bytů,“ vysvětluje odborník na oblast bydlení Agentury pro sociální začleňování Jakub Grygar.
„Na Šluknovsku přitom existují tři významné faktory pro rozvoj tohoto systému. Je zde shoda o potřebě navazujícího bydlení. Zástupce sdružení bytových družstev Průkopník, které je jedním z nejvýznamnějších vlastníků bytů v regionu vyjádřil ochotu, v případě zajištění dostatečných garancí, poskytnout za tímto účelem několik bytových jednotek.Ceny místních domů jsou velmi nízké. Proto je možné pořídit pro účely zavedení systému potřebné byty s poměrně malými pořizovacími náklady,“ dodává Grygar. „Je třeba si uvědomit, že investice vložené do zkompetentnění těchto lidí jednak zmírní počty migrujících lidí, druhak se v budoucnu vrátí v podobě úspor všech dávek a řešení zadlužení, odebírání dětí a dalších následků, které jejich další sociální propad může mít,“ podporuje potřebu podpůrných programů ředitel Agentury Martin Šimáček.
Kompletní studii si můžete stáhnout na stránce www.socialni-zaclenovani.cz
