V sobotu 4.6.2011 v 19,30 se koná ve vinotéce ve Varnsdorfu ochutnávka vín
Víno z rodinného vinařství Dolní Dunajovice. Ochutnávku povede majitel vinařství pan Jan Baláž s profesionálním sommelierem.
Jako studijní materiál přikládáme text o víně ze stránek varnsdorfské vinotéky. Nazdraví!
Vinná réva v dnešní podobě je výsledkem lidského snažení po tisíce let. První výskyt révy je zachycen už v druhohorách, tzn. už před 150 mil. let, tím se řadí mezi nejstarší kulturní rostliny. Člověk sběrač věděl o révě vinné a jejích plodech už v mladší době kamenné a je téměř jisté, že hrozny sbíral a pil i jejich šťávu v čerstvém i zkvašeném stavu. To všechno nás přesvědčuje o tom, že člověk vinnou révu znal a kultivoval po celou dobu své existence. Můžeme tedy říci, že vinná réva doprovází člověka od počátku jeho existence.
Nejstarší zmínky a doklady o výrobě vína se datují 10.000 let př. n. l. Víno se v tu dobu vyrábělo např. v Turecku, Sýrii, Libanonu a Jordánsku, dále pak v Arménii a Gruzii, kde víno dostalo i svůj název z gruzinského „gvino“. Z toho důvodu je Gruzie považována za pravlast vína.
Nejvhodnéjší odrůdou, která byla i nejčastěji kultivována byla planá Vitis vinifera, kterou ve velké míře pěstovaly kultury Blízkého Východu, zejména na území dnešního Íránu a Izraele. V Izraeli také archeologové objevili džbán, ve kterém byly prokázány usazeniny vína a pryskyřice, která se používala k jeho konzervaci. Výroba tohoto džbánu byla prokázána mezi roky 5400 a 5000 př.n.l., což Sumery, kteří v tu dobu na území žili pasuje na nejstarší prokázané vinaře této planety.
Další pěstitelé révy byly národy Egypta, Sýrie, Babylonie, potom Číny, Palestiny a Řecka.
Velký rozkvět starověkkého vinařství byl zaznamenán v Egyptě kolem roku 2700 př.n.l. Technologie zpracování hroznů byla na tehdejší dobu na velmi vysoké úrovni, o čemž svědčí mnohé nálezy psané, obrazové i archeologické. O vyspělosti vinařství a vinohradnictví v Egyptě se zachovalo mnoho dokladů. Našly se amfory- džbány z pálené hlíny, na kterých je uvedený ročník vína, jeho kvalita, původ a dokonce i vedoucí vinice.
Ve starém Řecku, na Krétě a v Thrákii (dnešní Bulharsko) se taktéž provozovalo vinařství na vysoké úrovni, máme na to celou řadu historických důkazů. Odtud se inspirovaly další národy jako jsou Italové, Španělé a Féničané, od kterých se víno naučili pěstovat a zpracovávat Galové ve Francii, tedy Keltové, kteří víno pili a pravděpodobně i pěstovali i na našem území, i když jsou počátky vína u nás většinou spojovány až s příchodem Římanů.
Římané, převzali víno i technologii zpracování spolu s celou kulturou od Řeků. Bylo zvykem pít víno zředěné s vodou, také do něj přidávali koření. Začali víno scelovat, mísit a také falšovat. Také používali do vína sádru, křídu, drcený jíl – dnes Bentonit; ke konzervaci pryskyřice a drcený mramor. Dále ještě přidávali drcené kameny, perly a různá arómata. Z tohoto období je zachována literatura o vinařství, ve které jsou uvedeny způsoby pěstování a postupy při výrobě vín. V průběhu dobývání jednotlivých území Římany se réva rozšířila i do těchto oblastí. Tímto způsobem dorazila réva do Francie, Španělska, Německa a v letech 276 až 282 za vlády císaře Próbuse i na naše území.
