Osm etap nejtěžšího etapového závodu horských kol úspěšně absolvovali rumburáci Pavel Brabec a Radek Tůma. Kromě velmi slušného sportovního výkonu, dali o sobě vědět i v paddocku, a tak si obyvatelé Jihoafrické republiky mohli udělat o Češích i jiné mínění než to, které by mohli mít z jiného krajana zdržujícího se na jejich území, Radovana Krejčíře.
O tom, že se na závod chystají jsme psali tady zopakuji tady pouze, že se jedná o závod dlouhý 707 kilometrů s celkovým převýšením 14550 metrů, rozdělený do osmi etap, který absolvuje na dvanáct set závodníků, kteří jedou v dvoučlenných družstvech.
K povídání o tomhle výletě byl k dispozici už plně aklimatizovaný Pavel Brabec.
Chci po něm tři věty, které budou celou akci Cape Epic stručně charakterizovat: „Naprosto úžasná příroda. Je to jediný závod, nebo sportovní klání na světě, ve kterém mohou závodit s absolutní světovou špičkou i amatéři. A maximálně profesionální tým pořadatelů, kteří si zachovávají svou normální lidskost.“
https://youtu.be/AnoFFHVIYes&feature=player_embedded
Jako studijní materiál dostávám oficiální Ride Guide závodu s doporučením přečíst si kapitolku „den v životě amatéra“. Prostuduju, ale lepší je to z první ruky.
Pavel říká: „Vstáváš kolem páté, musíš se stihnout nasnídat, vyřídit hygienu, navštívit toalety, to všechno bez zbytečných prostojů, naštěstí opravdu všechno klape. Dovedeš si představit dvanáct set závodníků, jak stojí frontu před kadibudkami? …a tady to funguje. Měli tam takové hajzlbáby, snad stopadesátikilové černošky ověšené korálky, všechno zvládají a stihnou se usmívat. Potom musíš vyzvednout kolo a pomalu se řadit ke startu. Startuje se v několika vlnách, nám se nakonec podařilo dostat se do skupiny 200 až 400, což je výhodnější, protože sice jedeš pár kilometrů po rovině, ale jakmile se dostaneš do kopců, dráha se zužuje, jakýkoli defekt nebo nezvládnutí trasy zabrzdí celý závodní pole … je to úzké hrdlo, takže je lepší, když jsi co nejvíc vpředu. A potom jedeš, pět šest sedm hodin, cestou je několik občerstvovacích stanic a pozor – tady neexistuje, abys obaly, nebo to co nedojíš, vyhodil! Jedeš tak krásnou přírodou, kterou bohužel často ani nemáš sílu vnímat, že se tu odpadky nevyhazují. Dáš je pěkně do kapsičky a odevzdáš na další občerstvovací stanici. Po dojezdu odevzdáš kolo, které jde do myčky, tohle opravdu funguje úplně bezvadně. No a je čas na regeneraci. Jídlo, sprcha, praní. A abych nezapomněl, je tu také šťastná hodinka, od 16.30 do 17.30, kdy se podávají dvě piva za cenu jednoho, losuje se tombola a promítají se fotky z právě ukončené etapy. A v tombole jsme měli štěstí, vyhráli jsme skoro pokaždé, až nám to bylo divný a tak jsme chtěli také něčím přispět a věnovali jsme triko Tour de Zeleňák! Moderátor tuhle cenu ale nelosoval, ale triko věnoval přímo přítelkyni majitele závodu!
Kluci na rádiu WAWE
{mp3remote}http://media.rozhlas.cz/_audio/02314291.mp3{/mp3remote}
Tomu říkám správně zacílené píár! V kuloárech se dokonce mluvilo o tom, že slečna si právě tohle tričko oblékne o svatební noci, ale to už je možná jenom legenda. “
Vy jste ale byli na Cape Epic populární i jinak, vyzvídám poučen internetovým zpravodajstvím na stránkách nacestach.net.
„Ano, použili jsme takový malý fórek a přidělali si na helmy prasečí ouška, pochoutku pro psy, abychom byli trochu vidět. A to se povedlo. Už na startu vždycky kontrolovali, jestli jsme se dostavili, na trati jsme měli mraky fanoušků, kteří chrochtali a poskytli jsme několik rozhovorů, dokonce pro místní televizi,“ směje se Pavel a dodává: „ale není to moc aerodynamické, dost to brzdí.“
https://youtu.be/Qmz5BzWeKGE&feature=player_embedded
Dojet takový závod je jistě splněný sen, moc podobných výzev asi neexistuje. Pavel Brabec je ale také jedním z organizátorů závodu Tour de Zeleňák a tak se nakonec ptám, jestli ho nějak tenhle zážitek inspiroval.
„Co se týká závodu samotného ani ne, je to jiné v podmínkách, přírodních i finančních. Ale úplně mě fascinovalo, jak se v Jihoafrické republice sportuje. Všude vidíš rodinky na kolech, na kolečkových bruslích, na pláži na serfu. Přemýšlím o tom, že bychom v létě zorganizovali nějaký závod orientovaný tímhle směrem. Prostě zapojit do sportu celé rodiny,“ prozrazuje něco ze svých plánů Pavel Brabec.
