, V únoru tohoto roku byl do čela Sdružení pro rozvoj Šluknovska (SPRŠ) zvolen starosta Jiřetína pod Jedlovou Josef Zoser. Sdružení, které je sice malým, ale zato vlivným spolkem všech osmnácti měst a obcí Šluknovského výběžku, a které v tomto regionu funguje již sedmnáct let, čeká letos celá řada změn. Nyní se transformuje, mění svou organizaci práce, rozšiřuje sféru vlivu. Nad tím, čím všechno Sdružení pro rozvoj Šluknovska bylo, čím je a čím by mělo být, se zamýšlí jeho nový předseda.
Sedmnáct let je dlouhá doba, zahrnující čtyři volební období, během nichž se vystřídaly čtyři generace starostů, čtyři generace poslanců a krajských zastupitelů, tři generace senátorů.
Zásadně se změnilo uspořádání státní správy, zrušila se krajská města, například Děčín, a naopak posílila města jako je Rumburk a Varnsdorf. Česká republika vstoupila do Evropské unie a do Schengenského prostoru.
Na všechny tyto změny vždy muselo Sdružení pro rozvoj Šluknovska okamžitě reagovat a postupem času si tak vybudovalo silnou pozici v regionu, ale i na Ústecku. Josef Zoser však pro něj odmítá laické pojmenování „malá vláda Šluknovska.“ „Vláda to zcela jistě není, ale je to významný partner pro jednání s Krajským úřadem a odloučenými pracovišti ministerstev, například s Úřadem práce, ministerstvem dopravy, práce a sociálních věcí, životního prostředí a dalšími,“ oponuje.
Sdružení vzniklo v roce 1994 a důvod jeho vzniku se dnes může zdát poněkud úsměvný. Na jeho samotném počátku stály totiž hromady odpadků.
„Sdružení jsme zakládali z podnětu tehdejšího starosty Rumburku Václava Pohla a šluknovského starosty Milana Černého, a to ze dvou důvodů: potřebovali jsme vyřešit, jak a kam budeme odkládat komunální odpady, se kterými jsme si tenkrát nevěděli rady, a také jsme chtěli navázat bližší vztahy se starosty v sousedním Sasku. Tenkrát to fungovalo. Němci měli o přátelství s Čechy zájem, protože na jejich straně bylo hodně peněz a díky přeshraniční spolupráci je mohli investovat. Potřebovali nás. Dnes je situace jiná – dnes máme peníze my, my je chceme investovat, ale němečtí partneři už o spolupráci zájem nemají. Jedním z mých cílů je tuto situaci změnit, navázat nové vztahy s Němci a rozjet spolupráci.“
Josef Zoser Narodil se v roce 1949 v Jiřetíně pod Jedlovou. Vystudoval Střední průmyslovou školu strojní ve Varnsdorfu. Od roku 1968 až do roku 1990 pracoval jako energetik ve Velvetě Varnsdorf. Je starostou Jiřetína pod Jedlovou od roku 1990. Od roku 2002 do 2008 byl senátorem za Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst a od roku 2004 předsedou senátního klubu SNK. V roce předseda 2006 se stal předsedou Hospodářské a sociální rady okresu Děčín. Od roku 2011 je předsedou Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Jeho zálibami je aktivní sport – kopaná, lední hokej, tenis, stolní tenis, fotografování, tanec – rock-and-roll, a křížový mariáš.
Krize ve sdružení mu paradoxně prospěla
Po celé roky fungovalo sdružení více či méně úspěšně, avšak vloni se vyskytly pochybnosti o jeho smysluplnosti. Koncem roku se dokonce objevily hlasy požadující jeho zrušení.
„Jsem proti zrušení sdružení, protože za ním stojí hodně práce a úspěchů, které dokazují jeho smysl. Ať již to bylo vyřešení problému se Záchrannou zdravotnickou službou ve Velkém Šenově, zabránění zrušení Finančního úřadu v Rumburku nebo služebny OSSZ, nebo řešení slučování škol ve Šluknově. Síla všech osmnácti starostů Šluknovska je poměrně veliká a lze s ní počítat i v případě dalších problémů,“ vysvětluje Josef Zoser a pokračuje: „Dnes je však nutné řešit hodně věcí rychle a operativně a tak jsme museli přistoupit k rozhodným změnám. Zaprvé řada kompetencí a vlivu se přenáší na oba mikroregiony – Tolštejnsko a DSO Sever. Každý má svá specifika, zaměření a problémy, které řeší po svém. Pokud se však vyskytne problém zahrnující celé Šluknovsko, sejdou se nejdříve oba předsedové mikroregionů, předseda sdružení a tajemník, promyslí a navrhnou možná řešení problému a teprve potom s nimi seznámí ostatní starosty. Na základě jejich doporučení pak budeme jednat s kompetentními orgány a problém řešit.“
Tajemník SPRŠ – první placená funkce
Další zásadní změnou je zřízení první placené funkce ve Sdružení, a to funkce tajemníka. Měsíčně by si měl přijít na tisíc korun hrubého, které by mělo Sdružení hradit ze svého rozpočtu. Až dosud veškerou agendu vykonával předseda, který se především musel věnovat své funkci starosty obce. Pracovat pro SPRŠ byla práce navíc, která by naplnila jeden celý úvazek. „Tuto změnu si vyžádal nárůst práce a rozšíření vlivu SPRŠ. Poprvé za celou jeho existenci tak budeme mít člověka, který se nebude věnovat ničemu jinému než sdružení, povede agendu, bude plnit úkoly, budou se u něj scházet všechny informace z mikroregionů. Tajemník bude jakousi spojkou mezi mikroregiony a SPRŠ, a práce bude mít opravdu hodně,“ podotýká Josef Zoser.
Z přístupu kraje jsem zklamán
Již delší dobu sílí kritika starostů směrem k Ústeckému kraji, pro něhož jsou problémy Šluknovska na okraji zájmu. Přístup kraje ke Šluknovsku by se dal hodnotit jako odtažitý a chladný. O to větší očekávání vzbuzovalo setkání starostů obcí Ústeckého kraje s krajskými představiteli v únoru letošního roku. Josef Zoser však potěšen setkáním nebyl.
„Byl jsem zklamán. Kromě toho, že nám poblahopřáli ke zvolení, nedozvěděl jsem se od nich vůbec nic nového. Slovo si vzali úředníci kraje, po nich pracovnice pošt a statistického úřadu a to s informacemi, které jsme znali již čtrnáct dní. Schůzka byla ukončena dřív, než došlo na diskuzi. Nechápu, proč kraj nevyužil příležitosti, kdy se mu na místě sešlo více jak sto starostů, aby se zajímal, o to, co se u nich děje, jaké mají názory na rušení pošt, slučování škol, sčítání lidu nebo na rozvoj regionu. Kraj tak dal jasně najevo, že ho názory starostů vůbec nezajímají, že s nimi diskutovat nechce,“ dodává roztrpčeně.
Staré problémy a nové úkoly
Jedním z problémů, který se vleče novodobou historií Šluknovského výběžku, je vysoká nezaměstnanost, která v některých městech dosahuje až 26 procent. „Až dosud mohly obce nezaměstnanost částečně kompenzovat zaměstnáváním lidí na veřejně prospěšné práce. Ale nyní je ve hře návrh na změnu, podle které nebudou obce moci zaměstnávat pracovníka déle jak rok, a přijmout dřív, jak za tři roky. To je velký krok zpátky, který nezaměstnanost na Šluknovsku ještě zvýší,“ netají se svými obavami Josef Zoser.
Další problém Šluknovska vidí v dopravní infrastruktuře regionu.
„Kraji se dobře povedlo opravit silnici II/263 z České Kamenice do Jiříkova. Ještě ale je třeba dořešit napojení Lobendavy s Německem, tedy rekonstruovat silnici Drážďanku. Problém je i na silnici I/9 z České Lípy do Rumburku, která pro Šluknovsko začíná už na území Libereckého kraje v obci Svor, kde se neuspokojivá dopravní situace neřeší. Také je nutné realizovat narovnání zatáček v obci Lesná, řešit obchvat Studánky, určitě by měla být rozšířena silnice třetí třídy mezi Vilémovem a Dolní Poustevnou a opravit by se měla II/263 z Rybniště do Varnsdorfu. O nutnosti zprovoznit železniční trať mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz snad ani nemusím mluvit. Také je důležité prosadit zpoplatnění silnice I/9 pro nákladní vozy. Ve chvíli, kdy se dokončí dálnice R35 do Německa v Libereckém kraji a D8 v Ústeckém kraji, bude naše I/9 jedinou silnicí v okolí, po které budou kamiony jezdit do Německa zdarma. A dá se předpokládat, že doprava na Šluknovsku se nesníží, spíše naopak.“
Setrvalým úkolem SPRŠ zůstává rozvoj cestovního ruchu. „Tento cíl starostové dlouhodobě podporují. Chceme nadále zachovat Tolštejnské a Šluknovské slavnosti, usilujeme o užší spolupráci s o.p.s. České Švýcarsko, rádi bychom do spolupráce s nimi zapojili i obce, které nejsou součástí Národního parku. Jde nám o to, aby se turismus rozšířil do celé oblasti a nejen do několika málo center. V současné době připravujeme projekt na vybudování turistického mostu na Šébru pro lyžaře, běžkaře a turisty, připravujeme další projekt s názvem „Nová Hřebenovka“, jehož cyklistické, lyžařské a turistické trasy by spojovaly oba dva sousedící kraje, a to od Hejnic u Lázní Libverda až do Mikulášovic.“
Kromě toho usiluje Josef Zoser i o rozvoj společenského dění. „Nadále chceme zachovat udělování Milanovy ceny tomu, kdo se nejvíce zasloužil o rozvoj našeho regionu, nově se chystám pořádat každoročně přátelské setkání se všemi starosty i s těmi starými, kteří sice již nejsou ve funkci, ale bez nichž by Šluknovský výběžek nebyl dnes tím, čím je,“ uzavírá předseda SPRŠ Josef Zoser.
Gabriela Doušová
