Od roku 1999 se každoročně koná sraz majitelů motocyklů Čechie – Böhmerland, jejichž spanilé jízdy většinou navštíví větší část měst ve Šluknovském výběžku. Takže předpokládám, že není mezi vámi nikdo, kdo by si tuhle podivuhodnou motorku okamžitě nevybavil. Zajisté je vám také známo, že jejich výroba probíhala v Krásné Lípě a později Kunraticích… a tam, alespoň moje vědomosti končí.
Jak vznikl ten pozoruhodný a celou dobu vlastně jenom rukodělný projekt nejdelších motorek na světě, popisuje Jan Němec ve své knize. Popisuje v ní podmínky, v nichž konstruktér a vynálezce Čechie vyrostl, kde získával vědomosti a podporu pro svůj odvážný projekt. Z archivů a korespondence rekonstruuje maximálně možný a reálný obraz tehdejšího světa, který je z našeho pohledu jenom těžko představitelný: muž téměř bez prostředků, má utkvělou představu a vůli. Věnuje spoustu času a energie zřejmě slepé vývojové větvi v oboru motocyklového průmyslu, přesto se mu podaří vyrobit na sedm set kusů motorky, která se stane raritou, sběratelskou záležitostí a možná nakonec i dobrou investicí, to ale až téměř sto let po svém zrodu.
Vypadá to jako docela dobrý námět na film.
Navíc hlavní hrdina, Albin Liebisch, neboť on byl tím vynálezcem, by se ve filmu dobře vyjímal už proto, že to nebyl žádný suchar.
„Co člověka hned upoutalo na bezmála dvoumetrovém Liebischovi, byl jeho orlí nos, který podtrhovala nasazená motoristická kukla, velké mozolnaté ruce a hlasitý projev. V povaze měl sveřepost a neuvěřitelnou vytrvalost. Když se do něčeho zakousl, nekoukal nalevo ani napravo, nespal a nejedl. A když jedl, tak pouze jedno jídlo – široké vaječné nudle s gulášem, jež mu jeho Hermine (Minka), navyklá z domova na různorodou krmi a znalá mnoha receptů, dost nerada vařila. Jednou, když ji Liebisch sdělil, že by nemuseli kupovat maso, protože by mu úplně stačila jen gulášová omáčka s nudlemi, vrhla po něm, jinak submisivní a o několik hlav menší manželka, hrnec s těstovinami. Otřesený manžel si ji prý po chvíli mlčení obdivně změřil očima a pronesl: Minko, to je vůbec poprvé, co mi imponuješ!“
Škoda, že tu není víc prostoru, možná bych ten film napsal.
