K době léta nepatří jen cestování vlakem, o kterém jsem se už zmiňoval. V teplých letních večerech probíhají také nejrůznější párty a diskotéky, na kterých hraje hlučná, tuctucající hudba. Já bych se ale teď chtěl podívat na druh muziky, který je trochu odlišný. Někdo ho staví mimo hudební žánr, že je to jen mluvené slovo, básničky. Někdo ho odsuzuje, někdo ho miluje. Má krátký název, jsou to jen tři písmena…písmena, která mi napomáhají pochopit život. RAP.
Ilustrační foto: Jakub Trmal
Titulek k tomuto článku jsem si záměrně vypůjčil z názvu písničky našeho předního českého rapera – Lipa. A nezmiňuji se o něm jen tak náhodou, protože tento člověk to podle statistik dotáhl v kolonce ,,český rap“ nejdále. Jeho album ,,Víc než hudba“ se stalo v jednom období třetím nejprodávanějším, zařadil se hned za Tomáše Kluse a Madonnu. Takový úspěch už podle mě něco znamená a všichni, kdo rap do dneška odsuzovali, mají důvod k zamyšlení. Asi to nebude jen ubohé prskání do mikrofonu, když jsou masy lidí ochotni zajít do obchodu a koupit si CD s těmito věcmi.
Nejprve je důležité odlišit dva typy rapu. Ten první je obyčejný, hloupý a povrchní. Takový rap je určen jen pro ty, kteří si chtějí nechat vymlít mozek. V textu se to hemží sprostými slovy, nadávkami a jinými vulgaritami. Tenhle rap v sobě nemá žádnou melodii, rytmus ani myšlenku.
Pak je tu ale ta druhá strana, vlastně taková odnož. Je to rap, který se už posunul někam dál a těžko ho nějak přesně pojmenovat. Je to rap, který má myšlenku a poslání. Jsou to písničky, u kterých se musíte nad textem zamyslet a někdy si je pustit i vícekrát, abyste pochopili, o co všechno tam vlastně jde. Občas je do takových děl vložen i zpívaný text, což celkový dojem dělá ještě zajímavější. Zkrátka a dobře, rapeři s vysokou školou a úžasnými pohledy na svět jsou schopni vystavět a vytvořit takový singl, který vás donutí přemýšlet, vzpomínat a trošku víc bloudit ve svém nitru.
Někdo má snad připomínky k tomu, že rap je výsadou mladých. Ano, to jistě je, ale mám pocit, že ne na dlouho. V poslední době nacházím v těchto písních skvělou melodii i brilantní rytmus. Je jen otázkou času, kdy se rap dostane hlouběji do éteru rádií a odtamtud do uší všech věkových skupin. Kdysi přihlouplý a zastrčený styl muziky se stane uznávanou hudbou napříč generacemi. Takový je alespoň můj pohled.
Na závěr by se hodilo nějaké shrnutí, ale mě už nic kloudného nenapadá. Kdo do téhle chvíle nepocítil nutkání alespoň ozkoušet chuť rapu, toho už nijak nepřesvědčím. Pod článek přikládám jednu z těch písní, co se už do rádia prodraly. Pochází z výše jmenovaného alba ,,Víc než hudba“ od hudebníka Lipa a nese název ,,Ležím v tvé blízkosti“. V téhle písni uslyšíte také jednu z nových hvězd české hudební scény – Debbi.
