Končí sobota 4. srpna 2012 a za námi je letošní 19. ročník Homrova Triatlonu. Fotografové přežili ve zdraví a pevně věřím, že závodníci taky…
Každý, kdo má oči, nemohl přehlédnout všude po Výběžku (a jeho okolí) rozmístěné plakáty s tradičním sloganem Tělo musíme překvapit. A zjevně ho četlo lidí dost, protože se sešlo hodně diváků i závodníků. Na úvod zaznělo něco o dvou stovkách přihlášených, v již dostupných výsledcích jich sice tolik není, ale čert aby se v těch jednotlivcích a štafetách vyznal. Ale je vidět, že se opět tvrďáci a tvrďačky sjeli zblízka i z daleka. Počasí letos vyšlo jak na objednávku – alespoň tedy na focení, jak vyhovovalo závodníkům, to jsem se neptal.
Před desátou hodinou na stagi nějaké ty uvítací proslovy a přivítání slavných a významných, organizační pokyny pro závodníky, poděkování sponzorům. Poté hromadný přesun k vodní ploše, kde po dlouhém hemžení postupně čtyři starty. Přesouvám se na druhou stranu a zaujímám strategickou pozici na kamenné zdi přepadu. Výborné místo, do doby, než závodníci rozpohybují hladinu a já jsem po kolena mokrý… Když vidím, že -miw- se už nekrčí pod keříky u startu, protlačím se mezi davem a hrnu se k místu, kde závodníci vyměňující plovací blány za velocipédy. Vidím taky Jakuba, jak se tu hemží (fotografování se tu ostatně věnuje skoro každý druhý).
Přemísťujeme se zpět na plochu, kde závodníci budou zahazovat kola a finišovat po svých. Není mi jasné, jak je možné, že zatímco my stačíme za těch x minut s bídou přejet autem, zaparkovat a dojít pěšky, někteří už mají za sebou i 80 km na kolech a přezouvají se do běžeckých bot. Je to fofr, stačím ale postřehnout, že řadu tváří znám třeba z triatlonu na Riu. Ale dost keců, nejzajímavější jsou stejně obrázky. Jo a málem bych zapomněl – fakt to v té čtvrté startovní kategorii lezl do vody i Čtvrtníček?
Takže nejdřív fotky od Jakuba Trmala:
A ještě nějaká všehochuť ke koukání taky ode mne:
