Letošní léto si s námi všemi pěkně pohrálo. Zatímco červenec se nesl v duchu extrémních veder a sucha, srpen nás spláchl přívalovými dešti, které se prohnaly našimi domovy, a díky vydatným dešťům se nám nepodařilo uschnout ani do začátku září.
Rozmarné počasí narušilo i plány organizátorů různých akcí. A tak byl rockový festival Čtverec přesunut ze začátku srpna na začátek září, Lipovský dřevák se zpozdil o týden,a kvůli povodním byly zrušeny i Šenovské slavnosti.
Většina odložených radovánek se nakonec nashromáždila do jediného víkendu, a tak se od pátku 3. září do neděle téměř celý výběžek bavil, tančil, mlsal a sportoval.
Krásná Lípa žila Mezinárodním folklorním festivalem Tolštejnského panství, staročeským krásnolipským jarmarkem a Dny Českého Švýcarska. Jako každý rok, i letos se zde konalo setkání motocyklů Čechie Böhmerland a již podruhé Parkmaraton, běh z Krásné Lípy do Bad Schandau. V Království u Šluknova se mělo konat bujaré setkání kovbojů z Čech i Německa, jehož součástí jsou koňské dovednostní hry. Ale déšť donutil organizátory nahradit soutěže mokrou variantou, a tak se nesoutěžilo, ale pilo a pilo, k čemuž hrála country kapela a všem bylo nakonec dobře i tak.
Déšť místy otravoval i Lipováky, kteří na druhý pokus rozjeli Lipovský dřevák i s dřevosocháním. Ve vojenském stanu pro desítky lidí to vonělo grilovanými masíčky a povedeným gulášem. Venku se rožnilo selátko, jako hlavní cena pro vítěze tomboly, a opodál se soutěžilo o sto šest v prapodivných disciplínách, jako je například hod kládou, nebo zatloukání hřebíků. Největší atrakcí byli dva dřevosochaři, kteří se oháněli motorovou pilou a dlátem s ladností a lehkostí dirigenta filharmonie, a kteří před očima diváků vytvářeli z kmenů stromů vodníky, medvědy, víly, ale i půvabná dámská pozadí a obří dřeváky. Jeden z výrobků, znak obce Lobendava, koupila pro sousední obec štědrá dárkyně, socha medvěda bude hlídat restauraci U Pytláka a vodník bude vlhnout, jak jinak, než u rybníka.
Rocková a punková mládež se v sobotu odpoledne stáhla do Dolní Poustevny, do „Nároďáku“, kam se vrátil hudební festival Čtverec. Na pódiu se vystřídaly snad všechny místní kapely, například Wrata Wot Stodoli, Iowa Cryes, Sklap, By No Means, Krleš,
Kiss revival a Toxic People, které téměř dvoustovce tanečníků zahrály tak, že si nikdo ani nevzpomněl na hvězdné kapely, které měly přijet na Čtverec č.1. Výtěžek ze vstupného byl věnován na povodně a všichni účinkující se ve prospěch sbírky vzdali svých honorářů.
A zatímco konec republiky podléhal rytmům tvrdého rocku, Rumburk již od dopoledních hodin šlapal do pedálů a až do pozdních nočních hodin tančil v rytmu latiny.
Konal se zde cyklistický svátek Tour de Zeleňák, o kterém reportáž přináší čtenářům Rumburských novin zpravodaj Marek Douša:
Čtyři sta šedesát závodníků na startu, skoro stejně v cíli, a čas vítěze hodina, devatenáct minut a jednadvacet sekund. To byl v kostce 26. ročník největšího amatérského cyklistického závodu.
Závod vzniklý z hecu dnes zaměstnává sto padesát organizátorů a dobrovolníků na trati. A pořád baví. Jeho součástí je tradičně bohatá tombola a večerní koncert, letos Rumburáky roztancovala skupina Super Hero´s Killers. Paráda.
Ředitel závodu, Pavel Brabec, sám aktivní cyklista, lituje jenom jedné věci, a to, že si nemůže zazávodit. „Nejde to“, říká. „Když jsme dělali Pahorkáč (trochu drsnější varianta Zeleňáku, pozn. red.), zkoušel jsem celou akci řídit z trati, ale nešlo to. Pořád jsem musel řešit nějaké organizační záležitosti a telefonovat. A tenhle závod má takovou tradici a pověst, že to nemůžu vypustit. Máme odpovědnost k těm chlapíkům, kteří závod založili.“
Letošní ročník je tedy historií, nicméně se již začíná připravovat následující.
Co pane Brabec nějaké změny, nepřemýšlíte o nich? „Ne, vlastně se chceme co nejvíc přiblížit těm prvním ročníkům, kdy šlo hlavně o pohodu. Pár let zpátky jsme se pokoušeli udělat závod jakoby víc profi, ale to se míjí s původní idejí, na které závod vznikl. Ale zrovna včera nás napadlo, že by se mohlo jet opačně, teda proti směru hodinových ručiček. Je to ale hodně revoluční. Budeme o tom muset hlasovat.“
Takže, tradiční startér, pan Jansta zatím na rok uklidí startovací prapor a bude se zodpovědně připravovat na svůj slavnostní úkol, cyklisti budou trénovat, aby za rok dojeli v lepším čase, a někteří, aby dojeli vůbec.
Pavel Brabec děkuje všem, kteří přiložili ruku k dílu, což tu rádi zveřejňujeme.
A pro ty zvědavé doplníme jméno letošního vítěze, kterým se stal Tomáš Podrazil z TJ Sokola Holé Vrchy. Gratulujeme.
Gratulace míří i k vítězi letošního ročníku Parkamartonu, k Petrovi Pinďákovi, který zdolal tuto trať v čase 3:06:17. Vloni byla jedna ze zatáček trati u Krásné Lípy směrem na Doubice pojmenována Daňkova, po vítězi prvního Parkmaratonu. Ode dneška ponese zatáčka hned vedle ní jméno vítěze letošního, Piňdákova. II. ročníku Parkmaratonu se zúčastnilo celkem 78 běžců. Někteří z nich byli jen fandové do běhu, ale byli mezi nimi i registrovaní sportovci, z různých sportovních klubů. Dokonce jeden z maratonců právě v Krásné Lípě zaběhl svůj stý maraton. Za odměnu dostal pamětní publikaci o Krásné Lípě a exkluzivní kalendář.
A protože každý sportovní svátek musí skončit kulturní akcí, konal se také tentokrát večerní koncert bratří Ebenů na Křinickém náměstí. Součástí show byla dražba osobních věcí například Marka Ebena, Vladimíra Kořena, či starosty města Zbyňka Linharta, jejíž výtěžek byl věnován na povodněmi postižená místa v národním parku.
Rozloučit se s létem bylo tentokrát velmi náročné, a kdo chtěl alespoň trochu okusit z každé akce, musel si v sobotu přivstat a před půlnocí se domů zcela jistě nevrátil. Zábava pokračovala i v neděli, v rumburském domě kultury se s létem loučily ratolesti školou i školkou povinné, v Lípě doznívaly oslavy Tolštejnského panství, v Království se ještě stále radovali kovbojové.
Byl to krásný víkend, krásný závěr nevypočitatelného léta. Doufejme jen, že k nám zima bude milosrdnější.
