Nemilého překvapení se dočkala Římskokatolická farnost Staré Křečany, která od roku 2008 usiluje o obnovu kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Od srpna 2010 probíhá oprava střechy hlavní lodi. V posledních srpnových dnech zjistil vlastník starokřečanské dominanty, že neznámý zloděj odcizil pracovní nářadí provádějící firmy. Současně vyšplhal až do výše 17 m na římsu pod kupoli hlavní věže a vytrhl odtud původní měděné oplechování. Celkem způsobil škodu ve výši téměř 16 000 korun. Po dopadení by mohl být obviněn z trestného činu krádeže.
I přes již přislíbené finanční příspěvky na obnovu starokřečanského kostela, došlo letos kvůli úsporám ve státním rozpočtu k jejich snížení. „Římskokatolické farnosti Staré Křečany se přesto podařilo zajistit požadovaných 850 000 Kč, aby oprava střechy mohla proběhnout v plánovaném rozsahu. O to více nás mrzí barbarský čin, který poškodil hlavní věž, teprve čekající na opravu. Příspěvek na obnovu poskytlo Ministerstvo kultury ČR, Kirche in Not, Biskupství litoměřické, Obec Staré Křečany, Římskokatolická farnost Staré Křečany a soukromí dárci,“ vysvětlil páter Jozef Kujan ze salesiánské komunity, která spravuje římskokatolické farnosti v Rumburku, Starých Křečanech a okolí. Srpnový nájezd zlodějů nebyl letos jediným, hned po zahájení stavebních prací zmizel žebřík z lešení a další se pokusili lapkové odnést. Ze staveniště u kostela průběžně mizí i demontované plechy a prohnilé trámy napadené dřevokazným hmyzem.
Stav střechy kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech je havarijní. V roce 2008 došlo vlastní vahou ke zřícení části střešního pláště. Ve stejném roce došlo k zahájení stavební obnovy sakrální stavby. Celková obnova střechy by měla přijít na 8 mil. Kč. Dosud došlo k vybudování vzduchových kanálů, odvodnění poloviny stavby a zahájení opravy střechy.
Kostel je cenný zvláště díky dochovaným historickým konstrukcím. Autorem plánů barokního kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech z let 1736-1741 byl pražský stavební mistr Johann Georg Aichbauer, spřízněný s Kryštofem a Kiliánem Dientzenhoferovými. Návrh architektury oltářů pochází od rakouského dvorního architekta Johanna Lucase von Hildebrandta. Původní dochovaný krov pak od dvorního tesaře Josefa Löfflera z Prahy.
