Do téměř třicetimetrového komína bývalé Desty spadl čáp. Naštěstí si zmizení tohoto vzácného ptáka z hnízda všimla jedna z pozorných sousedek, a tak byli na pomoc přivoláni rumburští hasiči. Dostat se však dovnitř komína nebylo vůbec jednoduché, nehledě na to, že stále nebylo jisté, jestli čáp na jeho dně je, a pokud ano, tak zdali je živý. „Pomohl nám pan Vladimír Jahoda, který pomocí traktoru s radlicí prorazil do zdi otvor. Skrz něj jsme opravdu uviděli uvnitř komína živého, ale potlučeného a vystresovaného čápa. Za několik okamžiků se nám podařilo zvětšit otvor tak, aby jím mohl prolézt kolega a ptáka vysvobodit,“ vzpomíná na neobvyklou záchrannou akci velitel rumburských hasičů Rudolf Seidl.
Otřeseného a dehydrovaného nejdříve záchranáři zabalili do deky, aby se nezranil a opatrně ho vyprostili ven a rovnou si to s ním namířili na veterinární kliniku.
„Doktorka Kalendová čápa prohlédla a kromě drobných oděrek nenašla žádné závažnější zranění. Přesto mu musela vykapat oči zaprášené uhelným mourem, ošetřit zranění a pro všechny případy píchnout injekci antibiotik, aby u něj nedošlo k rozvinutí infekce,“vysvětluje Rudolf Seidl.
Vzácného čápa bílého, který patří mezi zvláště chráněné živočichy poté hasiči odvezli zpět na louku poblíž Desty, aby se mohl vrátit ke své rodině. Ale k překvapení všech se čápovi od nich nechtělo. „Byl chudák tak vyplašený, že se od nás nechtěl hnout. Nechal se hladit po zobáku, pořád se k nám vracel,“ vzpomíná Rudolf Seidl. Teprve když od něj na několik hodin odjeli a nechali ho o samotě, vrátilo se ptákovi i sebevědomí i ztracená kondice. „Když jsem se za ním přijel podívat kolem čtvrté, už si vykračoval po poli jako kdyby mu patřilo, a večer už byl pryč, zřejmě u své ho druha na komíně. Kdyby si ale ta pozorná paní nevšimla, že zmizel a kdyby si nedala jedno k druhému, neměl by šanci se z té pasti dostat a za několik dní by tam bídně uhynul. Tentokrát měl velké štěstí,“ uzavírá příběh velitel rumburských hasičů.
