Tropická vedra, která několik týdnů trápí Evropu se nevyhnula ani Šluknovskému výběžku. Teplotám vysoko nad třicet stupňů však výběžané statečně odolávají. To potvrzuje i primář interního oddělení Lužické nemocnice v Rumburku MUDr. Richard Bína: „Větší příliv pacientů v souvislosti s vysokými teplotami jsme nezaznamenali. Je to přibližně stejné jako v jiných měsících,“dodává. Lékařskou pomoc nejvíce potřebují staří lidé, kteří se vlivem dehydratace dostali do zdravotních potíží. „Staří lidé všeobecně málo pijí a to je pro ně v takovém horku nebezpečné. Je nutné, aby vypili minimálně dva litry tekutin denně,“zdůrazňuje, ale zároveň varuje před tímtéž postupem kardiaky.„Lidé s nemocným srdcem by naopak měli pít tekutiny uvážlivě, aby jejich zvýšeným množstvím nezatěžovali srdce. Doporučoval bych raději všem starým lidem, kardiakům a nemocným, aby se raději uchýlili někam do stínu a chladna. Tam je pro ně nejbezpečněji,“ radí primář Bína.
Dehydratace hrozí nejen lidem, ale i dobytku. Majitel více jak čtyřsethlavého stáda krav Petr Houdek ze Šluknova potvrzuje, že nyní zajíždějí na pastviny se zásobami vody mnohem častěji. „Vyhledáváme pro stáda ty pastviny, kde je dostatek stinných míst. Více je zásobujeme vodou, a pomocí lizu i minerály, protože pastva nyní stárne rychleji a zvířatům by chyběla plnohodnotná strava. Ale jinak jim horko tolik nevadí. Spíše je trápí muchničky, a od sluníčka jim slzí oči,“ dodává Petr Houdek.
Lesní zvěř naopak snáší vedra obtížně.„Zvěř je v těchto vedrech náchylnější k parazitům. I vedro jí ohrožuje. Raději se ukrývá v houští, její tělesná aktivita se sníží a tak přežívá, dokud klima není příznivější,“vysvětluje lesní správce Lesů České republiky Ing. Bik. Větší problém však než u zvěře, vidí u stromů. „Vedro stromy ničí, zvláště ty staré, oslabené nebo porušené, například zlomené, nebo vyvrácené. Tyto stromy nejsou schopny nasávat tolik vody, kolik by při vysokých teplotách potřebovaly a pomalu odumírají. A to je živnou půdou pro kůrovce. Všechny naše lapače rázem ztrácejí účinnost, protože umírající strom voní kůrovci víc. Jedinou záchranou je pouze motorová pila,“ dodává Ing. Bik.
V letních měsících bývají časté požáry lesních porostů. Přesto hasiči ze Šluknovska nemuseli zatím vyjíždět ani k jednomu. Ing. Bik ví proč: „V posledních letech jsou turisté a organizátoři letních táborů stále ukázněnější, a požárů jimi zaviněných je minimálně,“ dodává, přestože požární hlídky zaznamenali několik menších požárů. „Většinou jde pouze o zahoření vzniklé samovznícením. Nic vážného jsme letos naštěstí nezaznamenali,“ potvrzuje.
Přes značné sucho nedošlo na území Šluknovska a Českého Švýcarska k poklesu hladiny řek. Mandava i Křinice si drží svůj průměrný průtok, úbytek vody nebyl zaznamenán ani na vodní nádrži v Chřibské, kde teplota vody dosahuje příjemných 22 stupňů.
