Pankové uskupení Wrata wot stodoli datují svůj vznik dost přesně, možná by si vzpoměli i na hodinu, každopádně se shodují na datu 28. května 2005. „Včera jsme si ve škole od spolužáka půjčili kytaru a s bráchou přemejšlíme o tom, jaký by to bylo, umět na ni hrát a mít elektrickou a mít prostě kapelu“ vzpomíná Pjotr Richtr na počátky kariery.Na začátku byli tři, kromě Pjotra jeho bratr Honzor a Pája Řezníček, jinak řečeno fagot a zpěv, kytara a bicí. Nezdálo se to, ale projamované prázdniny nastartovaly u chlapců zájem a aktivitu. Začali cvičit a učit se hrát na hudební nástroje, pro kapelu je to docela dobré rozhodnutí.
Přesto ale pořád něco chybělo, hrát si pro sebe to není úplně špatné, ale něco tomu chybí: hraní pro diváky, pro posluchače, pro holky.
Slovo dalo slovo a byl dojednaný první „kšeft“ na Starokřečanských slavnostech. Po prvotním šoku, že k hraní je potřeba kromě nadšení a hudebních nástrojů i aparát a kabely nutné k jeho propojení nakonec Wrata hrály a dokonce na dvakrát. Honorář, flaška vína. Po víc než roce od první „zkoušky“ se schylovalo k hudební kariéře.
Nešlo to nijak závratně rychle, ale kapelka se postuponě dostávala do podvědomí posluchačů a vytvořila si poměrně věrnou, několik desítek chlapců a děvčat, skupinku fanoušků, kterou ji po výběžku.eu následuje věrně.
Skrze různé kontakty se dostávají i do vnitrozemí.
Unikátní zvuk fagotu jako melodického nástroje je těžko zaměnitelný a přinutí k pohledu na podium i diváka, který může být společensky unaven. Těžko to někdy bude trend, ale vzpomeňte si, jak vstoupily do big beatu housličky prostřednictvím Jana Hrubého.
Momentálně je situace taková, že sestavu doplnil Toník Ambrož na basovou kytaru a repertoár čítá něco kolem čtyřiceti písní, na koncertech, které se konají dvakrát, třikrát do měsíce jich hrají kolem dvaceti. Kuriozně hrávají koncerty i s metalisty a nebo dokonce deathmetalisty, což je, uznáte, roztomilé.
Sami o těchto akcích hovoří jako o Morbid sessions.
Pravidelně zkoušejí a šetřé korunku na natočení nějakého mini demo alba s kvalitním zvukem.
Ačkoli se pořád tváří jaku punkeři, jejich hudba je košatější než se na punk sluší a tak hrnou do svých fanoušků trochu jinou kvalitu. Ale raději jim to neříkejte, tedy těm fanouškům.
Jediné co na nich zůstává skutečně punkové je pravopis postů na jejich stránkách http://wwskapela.cz/.
