Současná legislativa, která by měla řešit problematiku chátrajících domů je tak bezzubá a neúčinná, až je úplně zbytečná. Ukažme si to na jednoduchém příkladu:Vlastník domu se o svůj majetek nestará a dům chátrá. Po několika letech hrozí jeho zřícení. Odbor stavebního úřadu (OSÚ) příslušného správního obvodu vyzve vlastníka, aby zjednal nápravu. Ten ale na výzvu nereaguje. OSÚ mu po několika marných urgencích uloží pokutu. Vlastník opět nereaguje.
Pokud ano, tak se proti ní odvolá. Celé správní řízení, vzhledem k nutnému dodržování zákonných lhůt, se potom táhne několik dlouhých měsíců. Mezitím dům chátrá a lidi v jeho okolí se obávají zřícení. OSÚ na základě neplacených pokut od vlastníka a posudku statika dává podnět soudu k exekuci. Soud během několika měsíců ve věci rozhodne a pokud je jeho stanovisko souhlasné, vlastník se opět odvolá a pro jistotu hned několikrát. Soudní řízení se potom táhne další měsíce. Když již je konečně, po několika letech, rozhodnuto, že majetek dlužníka může být exekučním řízením zdemolován, vyvstává problém další – kdo to zaplatí? Demolice průměrně velkého domu, se pohybuje mezi jedním a dvěma miliony korun. OSÚ vyhlásí výběrové řízení na firmu, která demolici provede. Ta chce ovšem zálohu, a to minimálně jednu čtvrtinu konečné ceny. OSÚ nevlastní žádné finance a tak musí požádat Městský úřad pověřený výkonem státní správy, aby demolici zafinancoval. Ale ani radnice na to nemá peníze? A tak tuto žádost zamítne. Firma by mohla dům zdemolovat i bez zálohy, a potom částku soudně vymáhat po radnici, ale to je běh na dlouhou trať. Navíc, pokud by přistoupila na tuto „hru“, musí ze zákona zdemolovaný materiál na své vlastní náklady uskladnit na zabezpečeném pozemku a po dobu jednoho roku je ochraňovat před zničením a zcizením. Co kdyby se o staré cihly původní vlastník náhodou přihlásil?Jak je vidět z tohoto příkladu, současná legislativa je likvidační, ale ne pro chátrající budovy a jejich vlastníky, ale pro radnice, stavební firmy, pro obyčejné občany, kteří mají tu smůlu, že vedle těchto ruin bydlí.A co vlastník? Ten se jen tiše může usmívat, jak se všemi zacvičil. Sice má milionové dluhy, a z ostudy kabát, ale pokud má hroší kůži, nemůže se mu nic stát. Kriminál mu určitě za to nehrozí.
