Nedávný případ zřícené budovy ve Varnsdorfu, v jejíchž troskách několik hodin hledali záchranáři se psy a termovizí zavalené osoby, otřásl celým Šluknovskem. Přitom v tomto regionu se nachází desítky podobně travestovaných budov, a proto nyní otázka zní, ne kdy (kde) spadne další, ale kde (kdy). A na koho? Tragické zřícení budovy bývalého varnsdorfského pneuservisu dopadlo vlastně dobře, naštěstí se nikomu nic nestalo. Ale co není dnes, může být již zítra. Přitom obce s rozšířenou působností, jako je například Rumburk nebo Varnsdorf mají podle zákona tuto problematiku budov hrozících zřícením řešit. Podle tiskové mluvčí Městského úřadu Rumburk Dagmar Žákové to ale není zas až tak jednoduché.
Případ ve Varnsdorfu poukázal na to, že ve Šluknovském výběžku jsou podobných ruin desítky. Budovy sice mají své vlastníky, ale ti se o ně nestarají, neobnovují je a ani je nezajistí proti zřícení. Ba co víc, nezajistí ani jejich demolici. Je tedy možné zabránit jejich nekontrolovaným pádům?
Podle Dagmar Žákové se těmito případy zabývá odbor stavebního úřadu příslušného správního obvodu. Přestože je každý vlastník nemovitosti ze zákona povinen starat se o ni, v případě, že svou povinnost neplní a stavba chátrá a ohrožuje majetek, zdraví a životy osob, je příslušný stavební odbor povinen případ s vlastníkem individuálně řešit a vyzvat ho k nápravě.
Problémem ovšem je, že Odbor stavebního úřadu nevede žádnou evidenci těchto domů a pracovníci odboru se o nich většinou dozvědí až z došlých podnětů či z vlastního šetření.
Kdo tedy může přinutit nezodpovědného vlastníka, aby chátrající budovu zajistil nebo odstranil? „Město má možnost nechat odstranit nebezpečnou stavbu. Dokonce to vyplývá ze stavebního zákona, praxe je však mnohem složitější,“ upozorňuje Dagmar Žáková. Obce totiž na podobné zásahy nemají potřebné finanční prostředky. „Paradoxem je, že správní obvod každého stavebního úřadu, který plní úkoly v přenesené působnosti, zahrnuje více obcí. Například do správního obvodu stavebního úřadu (OSÚ) Rumburk spadá Jiříkov, Krásná Lípa, Staré Křečany, Doubice, atd. V praxi to znamená, že z peněz města Rumburku by se v případě exekučního řízení měly odstraňovat nebezpečné stavby ze všech těchto měst,“ poukazuje Dagmar Žáková na nesmyslnost zákona.
Ale nikdo se již neptá, kde mají obce s přenesenou působností na demolice domů v jiných městech brát peníze. Mají je snad brát ze svého městského rozpočtu a de facto tak okrádat vlastní občany? „Podle ministerstva vnitra by na tyto akce měl finance poskytnout příslušný krajský úřad. Ale z vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje je zřejmé, že za daného právního stavu není možné z peněz určených kraji na výkon přenesené působnosti státní správy vyhovět žádné žádosti obcí o úhradu nákladů spojených s výkonem rozhodnutí podle stavebního zákona,“ vysvětluje Žáková. Dodává také, že obce mají na druhou stranu možnost vymáhat úhrady nákladů za odstranění nebezpečné stavby na majiteli soudně, ale z praxe je známo, že takový vlastník většinou nemá žádný majetkem a ani dost peněz, aby těmto požadavkům vyhověl. Navíc, soudní řízení je i pro města časově velmi náročná záležitost.
Řešení nelze hledat ani u dotací z různých fondů, ani českých ani evropských. Podle Dagmar Žákové je dotace na odstranění nebezpečných staveb možné čerpat jen v případě živelných katastrof. Na úpravy a demolice, které mají odstranit závady vzniklé porušením nebo neplnění povinností vlastníka, se dotace nevztahují. GLOSA
Pád bývalého pneuservisu ve Varnsdorfu (26/3) vzbudil velkou mediální pozornost i pro to, že nikdo nevěděl jestli v okamžiku zřícení nebyli v objektu lidé. Zasahovaly tři hasičské jednotky, přilétl vrtulník s psovody. Při záchraně životů se nedbá na vynaložené prostředky, a je to tak v pořádku. Přestože nevíme kolik zásah stál nabízí se otázka, jestli podobná akce není dražší než preventivní sanace podobně ohrožených budov. I kdyby nic jiného, vyloučila by se tak možnost ohrožení lidí. Ale zatím se nikomu nic nestalo, že. Zatím.
