Do Ostravy (na Colours) se mi tak normálně chtělo/nechtělo, byl pátek třináctého, a taky to zafungovalo: auto málem nedojelo, a ten člověk (skutečný Ostravák), který ho opravil, mi řekl: „Kurde, málem ‚si se zabil!“ A zněla ta ostravština velmi opravdově a naléhavě, ne jako imitace v rádiu.
Byl ten defekt ale poslední špatná zkušenost, kterou jsem na tomhle výletě udělal, i když třeba zvukař Bobyho McFerrina nastavil zvuk tak potichu, že jsme se zapovídali a vůbec si nevšimli, že koncert začal; na druhou stranu jsem mistra potkal u snídaně, a bylo mi do zpěvu celý den.
Našel jsem si mezi hudebními vystoupeními dva vrcholy.
Zaz. Nechala publikum trošku čekat, potom nás ale (a mě zcela jistě) úplně rozsekala. Šmrnc, šarm a švih, který nás oslnil na prvních videích natočených v pařížských ulicích, která obletěla svět, a který se trošku vytratil na první studiové desce, se vrátil na hlavním podiu Colours v plné síle. Ta holka je prostě dobrá.
Na jedné z bočních scén jsem potom narazil na pražskou partičku Red Velvet. Přestože se dali dohromady někdy vloni na podzim, jsou už teď skvělí a vřele doporučuju najít si jejich písničkový set, který nabízejí v band zóně.
Bez naděje na nějakou kompletní zprávu o Coulours (musel jsem tam pracovat, povzbuzovat Zeleného Raoula a besedovat se čtenáři …) chci poznamenat, že tohle je asi jediný festival, na který si dokážu vzpomenout a na kterém funguje něco jako OPRAVDOVÁ dramaturgie. Jinak je to, jak pravil Marek Brodský, pět set festivalů, na kterých se točí padesát kapel. Tenhle festival je jedinečný, jak vyplynulo s besedy s kolegy, nikoli v tom co tu k vidění je, ale co tu k vidění není.
Klobouček dolů.
Poslední věc, kterou tu zmíním je místo. Přesunout festival do prostoru bývalých hutí byl opravdu majstrštyk a silueta „ocelového města“ v pozadí, v popředí a místy i v centru, je fascinující. Vsadím se, že si tohle panorama vyfotil každej a to několikrát, takže se ten obrázek musel objevit na všech sociálních sítích.
Další bod pro Ostravu.
PS. Ostravu pro nás neználky reprezentuje většinou Jarek Nohavica (bo Ostrava je region razovity), ale taky Zaorálek. Ano ten Zaorálek! Pro mě hlavně proto, že jsem z pracovních důvodů nucen sledovat politické zpravodajství. A to je, Ostraváci, veliká škoda. Ten chlap by mě na návštěvu vašeho města nikdy nedostal.
(psáno pro reflex online)
