Kolik je smutného, když mraky černé jdou, lidem nad hlavou, smutnou dálavou ooo oooouuu. Píseň, kterou si broukají organizátoři letních festivalů, když je zataženo, prší a nebo dokonce lije.
Počasí, nejmocnější faktor ovlvnilo i sezónu fesťáků tady u nás. Ve výběžku.
Na Čtverci, který nebyl na Čtverci, ale v Doubici na Fabrice se mraky přihnaly, když hrálo DG307, ale v tu chvíli to spíše vypadalo jako scénický prvek. Nakonec proběhla jiná bouřka a mezi Fabrikou a organizátory došlo k nedohodě, takže se Čtverec zase posune. Za rok bude pravděpodobně ve Varnsdorfu.
Festival v Kytlici propršel. Podle očitých svědků šly na odbyt zejména pláštěnky. Kyjovský festiválek patří k mým oblíbeným. Když jsem letos vstával a chystal se tam nepršelo. Chcalo. V jeho průběhu se vystřídaly skoro všechny druhy počasí, které meteorologové znají. Když zapršelo docházelo ve stanech k blízkým setkáním.
Nečekanou událostí doprovázející tuto akci stala se havárie policejního vozidla hned před branami festivalu a tak právě hrající kapela Uraggan Andrew & Reggae Orthodox nestačila divit nenadálému odlivu diváků. Kuriozní je, že právě hráli píseň Benga přijedou.
Festivlový obsah měly i letošní šluknovské slavnosti. V zcela zaplněném zámeckém parku zahrál Děda mládek ilegal band, bratři Nedvědi, ale i Jožka Černý a Dáda Patrasová. Byla to vlastně taková velká „televizní“ estráda a já říkám, bratři nezávisláci, proč ne?
Ten samý weekend (26., 27.6) proběhla i divácky tragická Rumburská sekaná, Motovíkend na Valdeku, kam jsme nebyli vpuštěni a koncert Žlutého psa v rumburském kulturáku.
1/8 byl obnoven na Čtverci festival Na Čtverci. Nabroušené kytary hlásily, že metal se vrací. Hrálo se ostře. Otec zakladatel a bratr resuscitátor Honza Engler mohl ještě před půlnocí konstatovat, že je splněn jeden z postupných cílů a neskončí v dluzích. Mladí, staří i nejstarší rockeři byli spokojeni už mnohem dříve.
Jsme sotva v půlce prázdnin a festivaly jedou dál.
Znovu se hrálo na Čtverci (festival Bez hvězd), proběhl metalový Helpfest ve Varnsdorfu a Letnice na Vlčí hoře, vlastně v Zahradách.
Nepřehlédnutelné jsou i hudební produkce, které doprovázejí cyklistické akce, které pořádá Pavel Brabec, takže hned dvakrát byly k vidění Tři sestry revival, Tony Ducháček a hustej Wimpy.
Zatím poslední akce tohoto léta byl festival Granzegang, který proběhl na bývalém přechodu Rumburkem a Neugersdorfem. Tahle akce poněkud nezapadá mezi dosud vyjmenované. Z tohoto projektu je cítit větší ambici a taky větší rozpočet. Nakonec dvě podia přilákala spíš německé fandy, ale v případě, že bude pokračovat, má šanci stát se festivalem, který skutečně odstraní některé předsudky, které si v sobě neseme a otevře oči, přesně podle jména hlavního pořadatele, německých augen auf. Krátký poslech německého rapu mi například jasně naznačilo, že školní němčinu je třeba oprášit.
Letošní výběžanská festivalová sezona byla bohatá, každý weekend bylo možné někam vyrazit. Kdo chtěl vidět všechno, neměl šanci.
Důležité je, že většina akcí vzniká „zezdola“ a ti šílenci, kteří je pořádají to dělají, protože je to baví a to i přes to, že často (což je skoro vždycky) je jim jedinou odměnou dobrý pocit. Pocit, že kamarádi kamarádi a jejich kamarádi je pochválí a v lepším případě koupí třeba panáka.
Čest jejich práci.
