Dovoluji si Vás pozvat na nedělní koncert chrámového sboru Schola Gregoriana Pragensis do Mikulášovic do kostela. Koncert začíná v 19h, děti v doprovodu dospělé osoby mají vstup zdarma. „Magna Pascha“ – 50 dní Doby velikonoční
I. Velikonoční liturgie
Exsultet iam angelica turba (Zajásejte již, zástupy andělů v nebi…)
Intoitus Resurrexi (Vstal jsem a jsem stále s tebou…)
Alleluia Pascha nostrum (Náš velikonoční beránek, Kristus, byl obětován…)
Sequentia Victimae Paschali laudes (Chvála velikonoční oběti…)
Lectio Sancti Evangelii (Čtení z evangelia)
Offertorium Terra tremuit (Země se zachvěla a ztichla…)
Cantio E morte Pater divinus (Božský Otec jako lev Syna probouzí ze smrti …)
Communio Mitte manum tuam (Vlož svou ruku a poznej rány po hřebech…)
Cantio Surrexit Christus hodie (Dnes vstal Kristus z mrtvých…)
II. Svátek Nanebevstoupení Páně
Psalmus responsorius Omnes gentes plaudite (Lidé všech národů, tleskejte v dlaně…)
Introitus Viri Galilaei (Muži galilejští, co hledíte do nebe…)
Alleluia Ascendit Deus in iubilatione (Bůh vstoupil vzhůru za hlaholu…)
Cantio Concordi laetitia (Spojeni v radosti…)
Antifona Videntibus illis (Před jejich zraky se vznesl…)
III. Svátek seslání Ducha svatého
Introitus Spiritus Domini (Duch Páně naplnil celý okrsek zemský…)
Lectio Actuum Apostolorum (Čtení ze Skutků Apoštolů. Když nastaly dny letnic…)
Sequentia Veni Sancte Spiritus (Přijď, Duchu svatý…)
Moteto Veni Sancte Spiritus — Da gaudiorum premia — Veni Sancte Spiritus (Přijď, Duchu svatý…)
Communio Factus est repente (Náhle se ozval z nebe hluk…)
Hymnus Salve festa dies (Vítej, dni slavný, jejž uctívají všechna pokolení…)
IV. Závěr
Moteto Christus surrexit vinctos — Chorus nove — Christus surrexit mala (Kristus vstal z mrtvých…)
Schola Gregoriana Pragensis:
Hasan El-Dunia, Ondřej Maňour, Ondřej Holub, Stanislav Předota, Michal Medek, Marek Šulc, Tomáš Lajtkep, umělecký vedoucí — David Eben
Slovo k programu:
Doba velikonoční trvá 50 dní a zaujímá časový úsek mezi velikonoční nedělí a svatodušními svátky. Toto období vlastně nemá všedních dnů: je jakýmsi nepřetržitým svátkem, který čerpá svou dynamiku ze slavnosti Ježíšova vzkříšení. Z tohoto pojetí vycházejí také církevní otcové, když nazývají velikonoční dobu „Magna Pascha“ či „Magna dominica“, tj. jedinou „Velkou nedělí“ trvající celých 50 dní.
Nejtypičtější součástí zpěvů tohoto liturgického období je zvolání „alleluia“, s nímž se zde setkáváme skutečně na každém kroku. Poté, co mlčelo během celé postní doby, se alleluia vrací s dvojnásobnou vehemencí jako výraz velikonoční radosti. Samotné slovo alleluia pochází z hebrejštiny a znamená doslova „chvalte Hospodina“. V křesťanské tradici získává zvolání alleluia ještě další význam, úzce spojený s novozákonní tématikou Velikonoc. Pro Augustina je alleluia zpěvem nového člověka, obnoveného skrze prožitek velikonočního tajemství.
Dnešní program je rozdělen do tří bloků věnovaných hlavním „opěrným sloupům“ velikonoční doby. V první části zazní zpěvy, jež se vážou v užším smyslu k vlastní slavnosti Vzkříšení a k týdnu bezprostředně následujícímu. Úvod tvoří jeden z nejjásavějších zpěvů celého církevního roku: slavné Exsultet („Zaplesejte již, zástupy andělů v nebi…“), jež otevírá noční bohoslužbu Bílé soboty. Následující introitus Resurrexi nás svou niternou melodií vtahuje do mystického dialogu vzkříšeného Syna s Otcem: „Vstal jsem z mrtvých a jsem stále s tebou…“.
Na druhou neděli velikonoční se ve čtení z Janova evangelia připomíná známý příběh o „nevěřícím Tomášovi“. Communio této neděle Mitte manum tuam zhudebňuje právě Ježíšovu výzvu Apoštolu Tomášovi, aby vložil svou ruku do jeho ran a rozptýlil tak své pochybnosti o jeho vzkříšení.
Velikonoční tématika byla v pozdním středověku inspirací i pro bohatou tvorbu paraliturgickou, jako jsou duchovní písně a moteta. Ukázkami z českého repertoáru tohoto druhu jsou písně E morte pater a Surrexit Christus hodie. K vícehlasé formě moteta, kde každý z hlasů má svůj vlastní odlišný text, patří svatodušní Veni sancte spiritus a závěrečné Christus surrexit.
Zpěvy svátku Nanebevstoupení Páně, kterým se budeme věnovat ve druhé části koncertu, jsou jakoby prostoupeny udiveným pohledem Apoštolů vzhůru za stoupajícím Ježíšem. Introitus Viri Galiaei, stejně jako antifona Videntibus illis popisuje tento okamžik slovy Skutků Apoštolů: „Před jejich zraky byl vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel“.
Třetí tématický blok obsahuje repertoár z neděle Seslání Ducha svatého, která uzavírá dobu velikonoční. Široké spektrum výrazu v sobě spojuje melodie introitu Spiritus Domini. Jeho úvodní věta začíná spíše v nižší poloze a dynamice, pak postupně stoupá až k vrcholu na slovech „orbem terrarum“ (okrsek zemský), jako kdyby melodie chtěla vystihnout sílící rozlévání Ducha po celém zemském okrsku.
Před závěrečným tříhlasým motetem Christus surrexit se dostane ještě ke slovu galský básník Venantius Fortunatus (6. stol.) a jeho skvělý hymnus Salve festa dies. V jeho poetickém textu jsou obnovné procesy jarní přírody chápány jako symbol Vzkříšení: „Poté, co Kristus triumfoval nad smutným podsvětím, všude raší v háji listí, tráva i květy.“
Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987 (D. Eben absolvoval na pařížské konzervatoři obor „dirigování gregoriánského sboru“ a v následující sezóně působil jako dirigent Choeur Grégorien de Paris). Schola Gregoriana Pragensis se intenzivně věnuje nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Norsko, Švédsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Izrael, Japonsko). Nahrávky souboru na CD získaly již řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire, „Zlatá Harmonie“ za nejlepší českou nahrávku roku).
Práce souboru se soustřeďuje jednak na semiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neumatických pramenů z 10.–11. století, jednak na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.–15. století.
Další informace — www.gregoriana.cz
