Pan ředitel už několikrát nadhazoval, že bychom mohli obnovit tradici gastronomického terénního průzkumu Výběžku, ale pořád k tomu nějak není čas a prostředky. Ovšem když před nedávnem začala vařit Lidová zahrada ve Varnsdorfu, říkal jsem si, že bych to tam měl vyzkoušet.
Ovšem než k tomu došlo, pěkných pár dní uplynulo. Alespoň jsem tedy občas namátkově nahlédl do jídelního lístku a získal pocit, že jídla se hodně střídají a v podstatě mi v hlavě neutkvělo nic, co by se opakovalo. Protože nepamatuji, jak to tu vypadalo dřív a jak se tu vařilo, nemám s čím porovnávat – teď je to klidný nekuřácký kout, kde nás během našeho jídla sešlo tak kolem 5 až 7 lidí najednou nejvýš.
Jedna polévka, pět jídel, nealko, pivo samozřejmě Kocour. Číšník si nás všimne hned po vstupu a za chvíli je u nás. Nejprve donese pití a než se stačíme napít, tak i jídlo. Porce na kulatých talířích hodně slušné, 3 kuřecí řízečky nebo plný kotel chilli con carne silně převažují nad přílohou – člověk s ní musí trochu šetřit. Možná by stálo za úvahu příště poprosit o dvojitou dávku přílohy, i když bych asi měl co dělat, abych to pak snědl všechno.
Jídlo dobré, restaurací potichu zní Dan Bárta, a i když je můj ksicht v okolí profláknutý, myslím, že výměna ubrusů po odchozích hostech neproběhla kvůli mně. Ceny jsou, pravda, poněkud vyšší, takže na denní chození na jídlo to pro mě není, ale vyrazit sem třeba s návštěvou bych určitě neváhal.
