Dnešní probuzení bylo s pohledem na paní v okně, kterak kouří. Hroznej zlozvyk, ale ten pohled byl příjemnej. Trochu jak z nějakýho italskýho filmu. Malinko se vrátím ke včerejší vernisáži v ReflexToru. Nestihl jsem ale bohužel vernisáž JIrky Slívy, která té naší předcházela, ale byla až ve Varské galerii a v tom vedru se mi (sorry) nechtělo. Nakonec ale Jiří dorzail za námi. Bohužel mi na fotce trochu usnul.
Největší radost měl z téhle návštěvy kolega Ignác, který říkal: Fakt Slíva! Živej Slíva. Tý vole!
Ignác na fotce s naší produkční Zuzkou.
Samotnou vernisáž mám trochu v mlze. Nefotil jsem, jenom si dal asi osm piv a jednoho ferneta. Naštěstí fotil Jenda Šibík. Celá galerie z události je TADY. Ty krvavý ruce jsou moje).
S Honzou potom začal i můj dnešní program. Zastavil jsem se na začátku jeho prvního workshopu a měl dost plno. Před chvílí jsem viděl část prací frekventantů rychlokurzu a spousta fotek byla opravdu dobrých. Pro další zájemce: Honza pořádá další workshop ve Varech pozítří, zítra to můžete zkusit s Tomášem Tesařem a I – Phonem.
Mé letošní rozhodnutí jít konečně zase do kina nevzalo za své, ani když mě Filip Šebek z festivalového deníku naznačil, že nejsou všechny všechny filmy úplně tip ťip ťop a ani když mi u startovacího kafe kolegyně z největších a nejčtenějších novin na světě osnámila, že právě nedokoukala nějký soutěžní film.
Nakonec jsem zvolil povídkový, nebo spíš na vzájemě úplně nesouvisející kapitoly rozdělený filmík Praktický průvodce Bělehradem za zpěvu a slz. A je to teda bezvadný a vtipný dílko, které má správně zvolený název. Všechno to v tom filmu je a ještě krásný pointy a slušný filmový řemeslo.
Film už je na csfd, ale v tuhle chvíli nemá ani jedno hodnocení. Já bych dl čtyři hvězdy z pěti. Jsem laskavý, možná proto, že jsem se do toho kina konečně dokopal.
