Všechno jako po drátkách. V nabídce předvánočních akcí ani letos nemohl chybět Svatojiřetínský advent na faře, do níž se v sobotu 13. prosince 2014 přesunula část prodejců od turistů z Krásné Lípy. První (a jeden z mála) rozdíl, viditelný ihned, byl fakt, že letos jsou kolem fary bílé jen stavební fólie na rekonstruovaném náměstí. Počasí je fakt divné, ač sychravo a vlezlo, tak zeleno… A druhý – nevím, jestli je to vůbec možné, ale fakt tu těch lidí bylo ještě víc, než minulé roky. Musel jsem kvůli tomu změnit obvyklou posloupnost průchodu budovou a nechal se vcucnout proudem ve vchodových dveří a vyplivnout na půdě, odkud už byl slyšet Lužičan. Hlava na hlavě, takže jsem slyšel, ani neviděl. Ruce nad hlavu a zvolna se propracovávám, až se mi podařilo proklouznout na plac, ke komínu. Tady jsem ovšem uvázl na cca 90 minut, protože během střídajících se vystoupení a charitativních vstupů pro Domov sv. Máří Magdalény jsem se nemohl hnout ani tam, ani sem. Když se mi konečně podařilo vyprostit, obešel jsem stánky shora dolů. Tradičně – místo prohlížení zboží a nákupů jsem žvanil, vykecával a povídal. Když jsem dorazil dolů, zjistil jsem, že začíná zpívat varnsdorfské Náhodou, takže zase po schodech zpět. Po losování rybí tomboly se ze zpívání stala spíš taková rodinná akce v úzkém kruhu (všichni najednou zmizeli) a já zírám na hodinky, že jsem tady už tři hodiny… Tak se vydávám zpět k autu a cestou musím překonat ještě poslední frontu – u svařáku a u trdelníků…