Folková kapela Zhasni oslavila v pátek večer koncertem v novoborském Navrátilově sále deset let od založení. Jako hosty si do svého domovského města přizvala AG Flek. Výroční koncert navštívili především skalní fanoušci z Nového Boru, ale také jedna část naší redakce.
Zhasni Na Kopečku; foto: Martina Šťastná
Kapela Zhasni získala za deset let opravdu hodně přízně z řad posluchačů a známá už je v mnoha koutech naší republiky. S menší nadsázkou tvrdí, že konečně po deseti letech se někomu začaly líbit její pomalé a smutné písničky natolik, že se plní všechny koncerty. Letošní únor Zhasňáci dokonce hráli pro nás, výběžany, v rumburském Domečku Na Kopečku. Číst jste o nich mohli také zde v jedné z Desek na víkend.
Jako předskokani zpříjemnili čekání na onu skupinu zlínští AG Flek, kteří nám ztížili klepání nohou do rytmu svými pěti čtvrťovými takty. Zahřáli nás písněmi s letní tématikou a velmi zvučnými trojhlasy zajistili zhruba hodinovou zábavu. Desetiminutovou přestávku bylo možné využít pitím vína či vody za milý dobrovolný příspěvek.
Samotné zhasínání začalo velmi dramaticky. Znělka připomínající až sci-fi na pár vteřin zajistila pochybnost, zda se nacházíme na správném koncertě, za nedlouho se však zvolna proměnila v první úvodní písničku a pravé nadšení mezi diváky v podobě přikyvování hlavami do rytmu bylo odstartováno.
Piano, housle, zpěvy, kytary, bicí, repertoár nalepený na mikrofonech, vtipy a přátelské jednání s publikem.
foto: Martina Šťastná
V pátek jsem slyšela Zhasni na živo po třetí, a pokud jsem o nich někdy psala, že zpívají melancholicky, včera to byla pouze zdánlivá melancholie. Pořád jsou to ty samé melodie, ale každým koncertem jakoby dostávaly nový kabát, a včera měly zatím ten největší šmrnc. V čem spočívá to kouzlo? Písně, které jsou většinou do detailů oposlouchané z desek, znějí ve skutečnosti totiž úplně jinak, a ještě ke všemu jinak na každém koncertě. To svědčí o kreativitě kapely, která má schopnost dělat vystoupení zajímavá tím, že pokaždé zkrátka uslyšíme trochu jiné Zhasni. Chvála aranžérům! Kdo by chtěl taky poslouchat furt to samé, že jo. Totéž platí i u houslisty, který přesně ví, kam sáhnout, a pokud si po nocích nevymýšlí houslové vyhrávky do písniček tisíckrát jinak, na koncertě naprosto sebejistě improvizuje (alespoň v některých částech) a jde mu to velmi dobře.
Nejvíce vynikla příjemně pozměněná Na cestě od Bejrů či V hostelu Vertigo.
Koncert zpestřila také zpěvačka Irena Vaňková, jejíž hlas můžeme znát ze začátků Zhasni, z první desky Je to tak nutný…
Pokud se zrovna nebude zhasínat na konci republiky, určitě stojí za to nějaký koncert navštívit.
PS: Před necelým rokem v Jiřetíně, před rokem a půl v Krásné Lípě.
