Sice jsem se poslední dobou zařekl, že zahraničí budu vynechávat, protože na domácí půdě je toho tolik k vidění, že nemám šanci stihnout všechno, ale někdy se prostě nedá odolat. Proto jsem přijal nabídku krásnolipského KČT, který v sobotu 4. října 2014 vyrazil do Polska podpořit místní spřátelené turisty na akci XVI Międzynarodowy Rajd Górski Euroregionu NYSA „KARKONOSZE 2014“. Výchozím místem bylo město Karpacz na severním úbočí Krkonoš v okresu Jelenia Góra.
Vybraná trasa byla vcelku nenáročná, nicméně parádní – začínali jsme u kostela Wang, což je dřevěná stavba dovezená z Norska, postavená bez jediného hřebíku. A hlavně je to jedno ze zastavení mezinárodní stezky Via Sacra. Trochu mi vyrazilo dech, že jsem si tuhle (zbytečně) stěžoval, jak turistické známky v Německu stojí dvě eura padesát centů – tady v Polsku je to od 7 do 9 zlotých.
Kousek od hojně navštěvovaného areálu je vstup do Národního parku. Pro nás trochu nezvykle je u něj pokladna – opłata jednodniowa normalna vyjde na 5 złotých (tzn. že jednodenní vstup do NP stojí 5 zlotých) a hned za vstupní branou stojí biletářka, kontrolující vstupující turisty.
Dalším překvapením je kameny dlážděná autostráda, vedoucí až na vrcholovou cestu (taky ji poměrně hodně využívají členové správy parku pro ježdění autem).
Člověk si to ani neuvědomuje, a najednou na něj z cedulek křičí údaj o tisícimetrové nadmořské výšce. To ovšem nevadí svatebčanům, kteří se tu prochází a s radostí v pohodě pózují každému, kdo si je na cestě od kostela Wang po modré k horskému jezeru Mały Staw chce vyfotit.
Nad jezerem chvíli posedíme v boudě Samotnia. Následně kolem Strzechy Akademickej vystoupáme na vrcholovou cestu ke Spalonej strażnici, kde s výhledem na Sněžku plnou lidí posvačíme na odpočívadle. Vyfoukaní se vracíme na horskou chatu Strzecha Akademicka. Tady se nám ovšem zastávka silně protáhla, protože místní obsluha mírně řečeno absolutně nestíhala. Čepování piva po jednom znamenalo pro žíznivé nepředstavitelná několikaminutová muka…
S velkým zdržením kousek po žluté ke zničenému památníku laviny u Białeho Jaru, kde se napojíme na černou značku zpět do Karpacz. A protože silniční značení je v Polsku takové, jaké je (rozuměj opravdu mizerné), objížďka z Karpacz do Piechowic znamená neskutečnou zajížďku až do Jelení Hory…
Sice domů dorazíme za tmy, ale prosluněný den v úžasné přírodě za to prostě stál. Sice jsem byl fascinován zástupy lidí, které se valily sem a tam horskou přírodou, ale když jsem tak koukal, jak kromě zmíněných svatebčanů se po vrcholovce štrádují jeptišky, za ruce se zamilovaně vedoucí puberťáci nebo rodiny s malými dětmi na zádech či v náručí, nějak jsem měl pocit, že u nás jsem nikdy nic podobného neviděl a možná ani neuvidím.
Na webu KČT Krásná Lípa fotky od Honzy Tomišky zde ->.
A něco i mojí čočkou:
