První říjnový víkend bude patřit recenzi na knihu Ivana Margolia – Praha za zrcadlem. Ivan Margolius, autor narozený v Praze, je synem rodičů, kteří přežili holokaust. Silný životní příběh jeho rodiny si přímo vyžadoval být sepsán v knize. Ivan se rozhodl pátrat po vlastních vzpomínkách, vyprávění příbuzných a různých dokumentech, aby sepsal knihu o svém otci, Rudolfu Margoliovi, který byl odsouzen k trestu smrti kvůli smyšlenému obvinění v rámci vykonstruovaného procesu, konkrétně procesu se Slánským. Vytvořil tak poutavé vyprávění o příběhu jedné rodiny v období holokaustu, antisemitismu a politických procesů padesátých let, které se proplétá s popisem tehdejší Prahy, úryvky z děl několika slavných českých básníků a dobovými fotografiemi. Celý příběh proudí ve vlnách melancholie, krás i strastí lidského života.
Když jsem nesla tento svazek tří set stran k pokladně jednoho pražského antikvariátu, netušila jsem, že se přiřadí k mým nejoblíbenějším knihám. ,,Opravdu si chcete koupit tuhle knížku? To bych do vás vůbec neřekl. Ale vybrala jste dobře, jenom to bude hodně smutné,“ varoval mě pán u pokladny. Měl pravdu. Ačkoliv jsem četla již několik knih na toto téma, u žádné jsem necítila takové smutno, jako u této. Paradoxem ale je, že autor by si možná dokázal otevřít menší továrnu na smutek, jenže hned vedle ní by mohl postavit továrnu na radost. Totiž melancholických pasáží v textu je až dost, vždy se však mísí s něčím, co člověka při čtení přivede z pocitu mrazení po zádech do toho hřejivého, příjemnějšího. Ať už jde o Seifertovy básně či impresionistický popis pražských uliček.
Kniha svým způsobem může obohatit také vědomostně. Poukazuje na důležité události válečného a poválečného období, připomíná významné osobnosti. Řeč je o Miladě Horákové, Einsteinovi v Praze, Kafkovi, vynálezci slova robot a jiných. Autor odhaluje dopodrobna pozadí politických procesů, detailně popisuje způsoby, jakými získávala Státní bezpečnost lidi k výslechům a jak výslechy a věznění probíhaly. Odkrývá ty nejhlubší hrůzy. Hrůzy, které se v učebnicích dějepisu nedočteme.
Kniha rozšíří vědomosti, prohloubí staré nebo vytvoří nové názory, donutí přemýšlet a uvědomovat si sílu naší historie, zanechá otisk v mysli. Proto ji mnohokrát doporučuji a pokládám na čestné místo na své poličce.
