Dopředu tedy musím říct, že nelituju, jsem rád, že jsem film viděl a že na něj půjdu klidně ještě jednou.
Proč?
Film Odborný dohled nad východem slunce je jednoduchý jako krajíc chleba se sádlem posypaný cibulkou. Jednoduchý příběh nikam neodbíhá, nevymýšlí zápletky a podzápletky, nehraje s divákem žádné hry.
Tři dědci na penzi (Brabenec, Vymětal, Polievka) se odstěhují kamsi do Sudet, kde jeden z nich poznal v hospodském estébáka (Lábus), který je – tři vězně – kdysi terorizoval. Vymýšlejí pomstu, ale moc jim to nejde. Nejsou pomstychtivý, jsou trochu líní. Nejsou nejmladší.
K tomu přidejte šlapku (Nikol Fischerová), která táboří před jejich domem a s kterou, chtě nechtě, navážou nějaký vztah.
Nic víc se ve filmu nestane, je to všechno velice střídmě a černobíle nasnímané doplněné o hudbu kapely, která má k místu natáčení silné vazby a momentálně se jmenuje Byl pes.
Ačkoli ve filmu víc než z půlky vystupují neherci, ten, který má co hrát a je nutné uhrát to na malé ploše je estébák, kterého hraje Jiří Lábus a on zvládá svou roli s absolutní suverenitou.
Nelze vynechat město kde se natáčelo a to je Varnsdorf. Nelze ho vynechat proto, že Varnsdorf není pouze kulisou, ale i součástí filmu. Neříkám, že by nešlo najít jiné město, kde sídlí marnost, to samozřejmě ne, ale tady je to marnost nějak vymazlená, objevená. Možná proto, že sem Pavel Göbl jezdí už spoustu let a do té varnsdorfské marnosti se zamiloval.
