Ve středu 10. září 2014 se uzavřel cyklus 10 pochodů mezi Českým a Saským Švýcarskem poslední trasou.
Na úvod opakování obecné informace, viz první exkurze:
O.p.s. České Švýcarsko zdárně pokračuje ve své propagační činnosti a v rámci projektu Bez auta do Českosaského Švýcarska – vlakem a autobusem k cílům mezi Labem a Horní Lužicí připravila desítku odborných exkurzí po alternativních a méně známých turistických cílech našeho regionu.
Projekt je zaměřen na vytvoření produktů pěšího cestovního ruchu s využitím pěších, zejména dálkových turistických cest a šetrné veřejné dopravy (autobusy, vlaky, příp. lodě), a na marketing na podporu těchto nově vytvořených produktů. Což lidsky přeloženo znamená asi tolik, že o.p.s. seznamuje veřejnost s možnostmi cestování prostředky hromadné dopravy, s opomíjenými lokalitami, zajímavostmi v regionu a k tomu připravuje informační materiály. Řeč byla o propagačních letácích s mapkami pro infocentra.
Výchozím místem byly tentokrát Mikulášovice, kde na nás čekala starostka města Miluše Trojanová, pravidelným účastníkům již dobře známý Tomáš Fúsek a ředitel NP Pavel Benda. Po tradičním uvítání a proslovech došlo na další křest, tentokrát zelené turistické značky z Mikulášovic k Bílému potoku (Weissbachtal). Předaly se dárečky, ochutnala místní medovina a směřujeme k Obere Schleuse, přičemž křižujeme úseky, známé nám již z předchozích tras. Samozřejmě, všude houby, takže chvílemi se z turistického kochání stává sběračská rojnice. Po překroční hranic nás na německé straně očekává „zahraniční delegace“ z Hinterhermsdorfu, která nás po uvítacím přípitku doprovodí po žluté kolem Bílého potoka a upozorní na významná místa, jako je bývalá přehrada pro splavování dřeva do Křinice či místo těžby vápence.
Než se nadějeme, jsme zpět na naší straně hranice, kde nás u Zadní Doubice vítá starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart a místostarosta Jan Kolář. Přepravka všelikého čerstvého pečiva z krásnolipské Chodské pekárny přišla vhod.
Od Brtnického mostu pokračujeme k Hraničnímu mostu a člověku se nechce věřit, že tu kdysi bývala obytná zástavba a po této cestě jezdil autobus – dnes jen bedlivé oči objeví zbytky sklepů a nebýt těch, kteří znají, co by člověk věděl o Českém mlýně…
Opět na německou stranu, kolem Niedermühle kolem Křinice až k soutěskám. Protože se loďky plaví jen jednou za čas, nastává občerstvovací pauza – někdo využije nabídky místního kiosku, někdo vytahuje zásoby. Nakonec se dočkáme, nastupujeme a vyplouváme na krátkou cestu mezi skalami. U přehradní zdi výstup, po schodech vzhůru a kolem míst, kde jsme před chvílí pohodlně pluli, se lesem vracíme zpět. Alespoň můžeme sledovat vodní hladinu a další loďky.Díky tomu, že mosty se tu neopravují, ale naopak odstraňují, se musíme vrátit až k Niedermühle. Tady se dělíme – menšina pohodlnějších a vyčerpanějších směřuje Kyjovským údolím na Fakultu, ostatní vyráží opět do lesů a skal. Kolem Vlčí desky, Hadího pramene až do Doubice. Tady se pohledem na Mozkové lázně, Spravedlnost a Karlovu výšinu loučíme s projektem Bez auta do Českosaského Švýcarska a já sobecky doufám, že o.p.s.ce klapne nějaký další projekt, protože je ještě tolik a tolik míst, která tu neznám…
Tento česko – německý projekt je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operačního programu přeshraniční spolupráce Sasko – ČR, Cíl3 / ZIEL3 a Státního rozpočtu ČR.
