„Ten kopec na konci byl spravedlivej,“ zhodnotil závěrečné stoupání Tour de Zeleňáku vítěz letošního ročníku Tomáš Podrazil. Výjimečný 30. ročník největšího amatérského cyklistického závodu v České republice posunul své místo konání o pár kilometrů dále pod rozhlednu Dymník, čímž se hodně věcí změnilo. A nejzásadnější změnou bylo zřejmě velmi prudké stoupání do cíle, které potrápilo většinu závodníků.
V sobotu 6. září 2014 nastal velký cyklistický svátek, když se jako každý první zářijový víkend konal cyklistický závod Tour de Zeleňák. Závod, kterého se účastní zvučná cyklistická jména i rekreační jezdci. Navíc se k pelotonu přidávají historická kola, dvoukola a koloběžky. Prostě všechno, co se točí a nemá motor.
Již v 7:30 začíná okolo areálu restaurace Dymník, kam bylo tento rok přesunuto veškeré zázemí závodu, prezentace závodníků. Jen tak náhodou probíhá hned vedle Mezinárodní mistrovství ČR – Czech Open 2014 ve fotbalgolfu, takže dvě velké akce najednou v jednom místě. Ale světe div se, nepřekážejí si, spíše se doplňují a po celý den žijí v symbióze.
K moderování akce je opět přizván DJ Roura, jenž si k ruce bere Vojtu Marka. Dvojice se ze začátku trochu sžívá, ale po hodince je to už jeden člověk, jedno tělo. Moderování je na vysoké úrovni, informované, poučené, pohotové a navíc zábavné.
(fotky Jiří Laštůvka)
Závodníci mají čas do deseti hodin dopoledne, kdy je start, aby si vše připravili a nachystali. S vážnými výrazy ve tvářích připevňují obdržené číslo na záda, mordují se s uchycením čipu na kolo a strkají se při rovnání na start. Někteří vyráží v týmech, někdo se jede jen tak projet. Tak či onak, před desátou hodinou je připraveno 575 kol k vyjetí, což by měl být podle nepotvrzených informací dosavadní rekord Tour de Zeleňák.
Jedna věc ale hodně závodníků i pořadatelů trápí: „Zvládne se takový sjezd po úzké silničce vedoucí z Dymníku?“ Odpověď zní, že víceméně ano. K žádnému většímu karambolu nedošlo, pukliny v silnici a štěrk ale způsobily, že nejméně tři závodníci píchli ještě před odstartováním závodu a dva po sjetí kopce ke koupališti.
V 9:50 vyrážejí z Dymníku historická kola, v 9:55 stará garda a v deset hodin pak startuje hlavní závod. Ten je veden pomalým tempem přes celé město k restauraci Zelený strom, kde je ostré zahájení závodu a cyklisté vyrážejí v tempu, které jim vyhovuje. Exhibiční průjezd městem si užívají diváci i závodníci, mají čas rozhlížet se a mávat.
Závod uzavírá traktor, jenž sbírá odpadlíky, a kola se vydávají na 58 kilometrů dlouhou trasu, která vede přes Jiříkov, Šluknov, Lipovou, Horní a Dolní Poustevnu, Vilémov, Mikulášovice, Brtníky, Panský, Staré Křečany až do Rumburka. Převýšení činí plus mínus 680 metrů a cíl je samozřejmě na Dymníku.
V areálu je připraveno velké pódium, kde probíhal veškerý kulturní program i stánky, ve kterých se až do odpoledních hodin prodávala trička. A to nejen s potiskem Tour de Zeleňák, ale i kousky, které propagují náš výběžek(.eu).
Po hodině a půl je už vše přichystané pro největší rychlíky, holky s cvakátkama na čipy nervózně postávají u cílové brány, děti nakoupily mávátka a tleskátka z dílny Schrödingerova institutu a první skupina cyklistů stoupá k Dymníku. V úplně poslední zatáčce šlápne do pedálů Tomáš Podrazil, ve startovní listině uvedený jako Franchesko Saltare, aby o neuvěřitelnou jednu sekundu porazil druhého Jakuba Svobodu. Těsně v závěsu dojíždí Jan Novota a o první trojce je rozhodnuto. Vítěz Podrazil dojíždí s časem 1:33:35.01, na zádech číslo 421 a klub TJ Sokol Holé Vrchy. Tomáš je ročník 1989 a tudíž zastupuje kategorii „Muži do 29 let“. Za CK Kolokrám Svijany přijel jako druhý Jakub Svoboda, ročník 1975, startovní číslo 437. Přesná ztráta na vítěze je 0:01.09. Barvy Schrödinger Cycling Teamu chrabře reprezentoval Jan „Hany“ Novota. Na Podrazila ztratil 0:03.18 a stejně jako Svoboda reprezentoval „Muže do 39 let“, jelikož je ročník 1981. Jeho startovní číslo bylo 118. Všichni tři pánové jeli přibližnou průměrnou rychlostí 34 km/h.
„Jsem rád, že se mi tady konečně podařilo vyhrát,“ říká s lehkým úsměvem vítěz Tomáš Podrazil, když se ho naší redakci podaří konečně odchytnout. „Na trati žádnej problém nebyl, nejelo se ani moc rychle,“ zaznívá od něj s lehkou ironií v hlase, „to stoupání na konci bylo spravedlivý, pro každýho stejný a o ničem se nespekulovalo.“ Na vítězi 30. ročníku Tour de Zeleňák bylo vidět, jak je s výsledkem spokojený: „Pro mě to bylo lepší než v minulých letech, protože nejsem úplně spurtér, takže to bylo ideální. Věřil jsem si už někde od Křečan, že to vyhraju,“ směje se.
(Dojezd vítěze, fotka Lukáš Bíba)
Ale i Jan Novota, který se umístil na třetí pozici, byl za své umístění rád: „Celý týden před závodem jsem se necítil dobře, takže na tu bídu se mi dnes jelo skvěle, to se musí nechat. Průběh celého závodu byl vlastně poznamenaný tím kopcem, protože se moc nezávodilo, čekalo se na ten závěr. A ten byl samozřejmě spravedlivý. Tomáš Podrazil jel suverénně, dneska na tom byl opravdu nejlíp. Svoboďák (Jakub Svoboda, pozn. redakce) má taky výborný nohy, takže si to zasloužil.“ A kopec? Pro Novotu ideální: „Mě ten kopec vyhovuje, samozřejmě je to o nohách, člověk je musí mít nejlepší. Já jsem dneska věděl, že takovou formu nemám a že to nejspíš nevyhraju. Jen si přeju, aby takhle ten kopec zůstal třeba dalších pět let, abych měl příště šanci.“
(fotky Darek Muša)
Bohužel podle zákulisních informací se taková věc nejspíš nepodaří, protože nebezpečný železniční přejezd, který je v kopci na Dymník a který museli závodníci překonat při výjezdu i dojezdu, byl v sobotu mimo provoz kvůli vlakové výluce na trati. Kdyby byl přejezd funkční, hrozilo by takové nebezpečí, které si například při napjatém dojezdu závodníků nemůže nikdo dovolit.
Cyklisté více či méně roztroušení přijížděli do cíle a na mnohých bylo vidět, že toho mají už opravdu dost. Ve třináct hodin byla zastavena časomíra a závod byl oficiálně ukončen. Čas pro kulturní část Tour de Zeleňáku.
Kompletní výsledky závodu můžete nalézt zde: VÝSLEDKY
(fotky Jakub Trmal)
