Závěrečných koncertů je v poslední době habaděj, takže ani sbor rumburského gymnázia N.T.C. nemohl zůstat stranou. Okolo 18:00 ve čtvrtek 15. 6. 2012 se mi naskytl už pomalu klasický obrázek po okraj zaplněné auly, odhadem přišlo kolem 120 lidí.
Pod vedením slečny Jany Honců soubor opravdu rozkvétá, což můžu sám potvrdit. Rok od roku se rozrůstá jak návštěvnost koncertů, tak počet samotných zpěváků. Nečekejte ale známé a dokolečka ohrané písničky, tenhle soubor zpívá převážně pro lajky neznámé písně, avšak nádherně podané. A necítil jsem to tak sám, potleskem se ke mně přidal zbytek sálu.
Nebyl to koncert věnovaný jen společným pěveckým výkonům, představili se také jednotlivci, skupinky, dokonce i bývalí členi sboru. Jen pro představu, vystoupili bratři Čechovi, Jonáš Freundorfer, Kristýna Pištěková nebo Šárka Kousalová se svým bratrem Pepou. O Pepovi Kousalovi si neodpustím pár slov navíc, protože jeho úžasné a vtipné provázení koncertem bylo . . . no, úžasné a vtipné. Abych ale řekl celou pravdu, o moderování se dělil se starším kolegou – Josefem Borovkou.
Na řadu přišlo i loučení s maturanty, předání pugetů, diplomů a pusinek. Nemusím snad zmiňovat, že tento okamžik vyvolal řadu pochmurných emocí. Nicméně koncert pokračoval dál a my mohli vyslechnout i nově vzniklou podkapelu s názvem Trubky. Fígl této kapelky spočívá v hraní na hudební nástroje zvané boomwhakery . První vystoupení se bohužel nepovedlo, sbormistryně to okomentovala slovy: ,,Vy ste to ale úplně zkazili!“. Napodruhé už všechno vyšlo, hosté nadšeně tleskali a nás čekala snad nejvtipnější část večera, kterou představovala píseň na přání věnovaná Pepou Borovkou panu učiteli Jardovi Rauchovi, který se na koncert také odvážil.
Příjemný hudební zážitek zakončila poslední taneční písnička ,,Šla Nanynka do zelí“, na kterou se, k mému překvapení, zvedl celý sál, aby si společně se sborem zatancoval. Vzdávám hold tomuto koncertu, pro mě nejpovedenější v této dekádě.
Fotky od Ondry Uhra (foťákem redakce):
