Cyklus 10 prázdninových celodenních výšlapů Lužickou vrchovinou a Českosaským Švýcarskem pokračoval v pondělí 25. srpna 2014 sedmou trasou.
Na úvod jako vždy obecné informace, viz první exkurze:
O.p.s. České Švýcarsko zdárně pokračuje ve své propagační činnosti a v rámci projektu Bez auta do Českosaského Švýcarska – vlakem a autobusem k cílům mezi Labem a Horní Lužicí připravila desítku odborných exkurzí po alternativních a méně známých turistických cílech našeho regionu.
Projekt je zaměřen na vytvoření produktů pěšího cestovního ruchu s využitím pěších, zejména dálkových turistických cest a šetrné veřejné dopravy (autobusy, vlaky, příp. lodě), a na marketing na podporu těchto nově vytvořených produktů. Což lidsky přeloženo znamená asi tolik, že o.p.s. seznamuje veřejnost s možnostmi cestování prostředky hromadné dopravy, s opomíjenými lokalitami, zajímavostmi v regionu a k tomu připravuje informační materiály. Řeč byla o propagačních letácích s mapkami pro infocentra.
Tentokrát jsme absolvovali trasu výlučně na domácím, českém území. Pamětníci navíc mohli zavzpomínat na „dávné časy“, protože jsme několikrát procházeli místy, kudy se chodilo už při předchozích projektech. Přesto to bylo velmi zajímavé, navíc doplněné celou řadou setkání. Na výchozím místě ve Chřibské na nás čekal starosta. Povykládal o historii, méně radostné současnosti, o plánech, kultuře, chalupářích a turistickém ruchu. To už s námi ale naslouchal i majitel penzionu Na Stodolci, s nímž jsme prošli obcí, abychom se u něj v restauraci občerstvili před další cestou.
Provedl nás od penzionu zatím jen provizorně značenou cestou přes polnosti a háje k silnici na Studený, kde na nás čekala paní Jitka Tůmová, která pro nás otevřela i místní Infocentrum. A pochopitelně popovídala o dnes takřka neuvěřitelné historii této obce.
Odtud jsme pokračovali část cesty po červené pod Studenec, ale neškrábali jsme se nahoru, nýbrž ho po úpatí obešli směrem k Lipnickému vrchu. Tady krátká vyhlídková zastávka, kterou nám narušila kratičká přeprška. Přesto jsme odtud dohlédli až do Němec. A velkým překvapením byla čedičová skála, skrytá zrakům pod vzrostlými stromy.
Odtud míříme k dnešnímu poslednímu setkání do Lísky, kam za námi dorazí starostka České Kamenice v doprovodu mladíka, který byl pravidelným účastníků akcí o.p.sky víc než povědomý. Ten nás po křtu červené značky z Lísky do České Kamenice přes Pustý zámek doprovodil právě tam. Pod zříceninou hradu jsme se pak rozdělili – spěchající skupina vyrazila na vlak do Mlýnů, druhá část ještě pokračovala dál (kam, to se dozvím až ve středu, kdy nás čeká další trasa.
A tentokrát to máme i s mapou:
Tento česko – německý projekt je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operačního programu přeshraniční spolupráce Sasko – ČR, Cíl3 / ZIEL3 a Státního rozpočtu ČR.
