No Name umějí udělat velkou show, to už je o nich známé. Stejně tak ji udělali v Rumburku, kde pobláznili mnoho a mnoho návštěvníků, kteří ještě v oblouznění ze slovenské kapely sledovali na závěr desátého ročníku Rumburských slavností famózní laserovou show. Slavnosti města Rumburk, den druhý, sobota 23. 8. Od deseti hodin dopoledne začal v parku Rumburské vzpoury program druhého dne slavností. Nádech orientu už byl znát, třeba takový tanec s hadem je dost orientální. Naopak Dáda Patrasová už zas tak moc z Orientu není, ale děti ji milují. Pro ně bylo připravené také pohádkové pásmo nebo loutkové představení probíhající na menším pódiu v druhé části parku. Meče a fakíři zase vraceli slavnostem téma, ikdyž myslím, že by se bez nějaké určité opratě, do které se snažili organizátoři slavnosti vecpat, oslavy obešly.
Kerndlová i Urbánková zvládly svůj part
Ve čtvrt na čtyři předstoupila na hlavní stage Tereza Kerndlová s kapelou, jež to nádherně ladilo. Její teskné a jindy zase rychlé písně diváky bavily, Tereza s sebou měla dokonce dvě tanečnice, které se s odhalenými bříšky kroutily za jejími zády. Kerndlová vystupovala trochu škrobeně a občas až moc přehrávala, ale známými písněmi si už početnou skupinu před pódiem získat dokázala.
Po Kerndlové přistoupila Naďa Urbánková. Hity spíše pro pamětníky, nebudeme si nic namlouvat, hezky podané a předané posluchačům, tak by mělo vystoupení vypadat. Při přípravě aparatury pro dalšího vystupujícího vyplnili moderátoři, jejichž hlasy slýcháme každý den na zdejším rádiu, mezeru soutěžemi pro děti i dospělé. Ale byli šikovní, vtipní a pohotoví, smekám před nimi a říkám si, kéž by takovýmhle způsobem moderovali všichni a všude.
Dobrý výběr kapel zakončili chlapci z No Name
Dalším vystupujícím byl Ondřej Brzobohatý. Ten umí perfektně na klavír, chvílemi už to byla vcelku klavírová exhibice, navíc u toho vypadá stále dobře, což něžná část publika hlasitě oceňovala. Jeho výstup zapadnul do atmosféry večera, kapele hrající s ním to klapalo jedno radost, i tady vše v pořádku. V devět hodin přišlo to, na co všichni netrpělivě čekali, a to skupina No Name.
Pro ně si vyhrazuji speciální odstavec. Hlavní zpěvák Igor Timko je prvotřídní bavič, dokáže si publikum získat v jednom okamžiku a lidé s ním pak prožívají každý pohyb i slovo. Chlapci z No Name umějí živě podat výkon, který nadchne, pobaví i ohromí. Nic neodflákli, odmakali celý koncert naplno a Rumburk jim ležel u nohou.
Ohňostroj více než důstojně nahradila laserová show
Místo ohňostroje přišla na závěr laserová show a byla to prostě paráda. Tento rok si připadám, že jen všechno chválím, ale není místa pro kritiku, protože takhle úžasná podívaná na všemožné tvary a obrázky zahalené tmou a párou, to bylo opravdu něco. Celkově dopadly slavnosti na výbornou, škoda jen těch razítek u vstupu, která byla druhý den červená a mazala ještě o stupeň víc.
Stánky po celém areálu parku měly úroveň, prezentaci tu měl třeba rumburský Junák nebo oblastní charita, postavený byl stan alá čajovna a improvizovaná kovárna. Oblíbené bylo také střílení z luků i stanoviště s úkoly, kde se to dětmi jen hemžilo. Všude bylo vesměs čisto, stejně tak u záchodů, voda tekla i večer, vše bylo zvládnuté a ohlídané. Tak snad to vydrží i napřesrok.
