Ve středu 6. srpna 2014 pokračoval cyklus plánovaných 10 prázdninových celodenních výšlapů Lužickou vrchovinou a Českosaským Švýcarskem třetí trasou.
Opakování je a tak dále, viz první exkurze:
O.p.s. České Švýcarsko zdárně pokračuje ve své propagační činnosti a v rámci projektu Bez auta do Českosaského Švýcarska – vlakem a autobusem k cílům mezi Labem a Horní Lužicí připravila desítku odborných exkurzí po alternativních a méně známých turistických cílech našeho regionu.
Projekt je zaměřen na vytvoření produktů pěšího cestovního ruchu s využitím pěších, zejména dálkových turistických cest a šetrné veřejné dopravy (autobusy, vlaky, příp. lodě), a na marketing na podporu těchto nově vytvořených produktů. Což lidsky přeloženo znamená asi tolik, že o.p.s. seznamuje veřejnost s možnostmi cestování prostředky hromadné dopravy, s opomíjenými lokalitami, zajímavostmi v regionu a k tomu připravuje informační materiály. Řeč byla o propagačních letácích s mapkami pro infocentra.
Tentokrát se na účasti nejspíš podepsala únava z předchozích dvou tras v kombinaci s nepřízní počasí – chladno, deštivo, nevlídno, jen 7 vytrvalců.
Vyjíždíme z Krásné Lípy do Brtníků. Marně delší dobu čekáme pod střechou u Infocentra Ametyst, jestli se počasí umoudří. Nestalo se tak, ke slovu přicházejí pláštěnky a deštníky a vydáváme se na trasu směr Šluknov. Přes Zelený kříž a Hrazený kolem arboreta v Kunraticích, míjíme Čítkův mlýn a uroníme slzu v Karlově údolí. Do Šluknova přicházíme přes křížovou cestu kolem hřbitova (jsem na skok povolán k zajímavému pískovcovému náhrobku). Na náměstí před radnicí se s námi vítá starostka, aby nás seznámila s plány města. Po probrání turistického ruchu nám doporučuje k návštěvě místní „vývařovnu“, což se ukáže jako výborný tip – dáváme si nakonec někteří jen poloviční porce, protože když vidíme plné talíře, chceme ještě ušetřit místo v žaludku k návštěvě zámecké pobočky varnsdorfské cukrárny u Dlaska. S plnými žaludky se vydáváme na druhou stranu hranice. Míříme do Taubenheimu, který se prezentuje jako vesnice slunečních hodin. Cestou ovšem míjíme několik zastavení Stezky po pamětních místech. Památník, bývalý důl, vodárnička, zemědělské stroje… V Taubenheimu zamíříme zkontrolovat místní koupaliště. Kvůli počasí tu nikdo není. Na okénku dvojjazyčné nápisy, čisťounká voda, kousek od hranic – asi dost jasný tip, kudy kam… Ze slunečních hodin toho moc nevidíme, je čas nastoupit do vlaku, snad tedy někdy příště. Projíždíme Fukovským výběžkem do Ebersbachu, odtud pak busem přes Jiříkov do RBK a dál do Krásné Lípy. A to je konec dnešní akce. Výletům zdar a za týden zas!
Tento česko – německý projekt je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operačního programu přeshraniční spolupráce Sasko – ČR, Cíl3 / ZIEL3 a Státního rozpočtu ČR.
