Zcela stejně jako před rokem, první sobotu v měsíci, tedy 2. srpna 2014, po odjezdu z Jiříkova dorazím vedrem vyprahlý a sluncem sežehlý k pivovaru Kocour, kde se letos koná 14. ročník varnsdorfského rodea. V první chvíli jsem se dost vylekal – sice jsem přijel s předstihem, ale můj první pocit byl nikde nikdo, nezvoral jsem něco? Korzovalo tu jen pár koňáků, stánkaři nedočkavě vyhlíželi příchozí, slunce dál pálilo jak praštěné a 13:00 se blížilo a blížilo. Začalo se vcelku přesně – nástup, vlajky, hymna, představení jezdců, koní a rančů. Teď si uvědomuju, že jsem je ani nepočítal… Jezdců víc než koní, protože si je vzájemně půjčovali. Za ta léta jsem si ještě pořád ani nedokázal zapamatovat jména disciplin, proto konstatuji, že jako první byla stejně jako o rok dřív „překážková dráha“. Jen pořadí houpačky a plachty bylo přehozeno. Budu se jen opakovat – stejně jako loni se lidi začali trousit až postupně, takže na druhou disciplínu (slalom) už kolem dokola bylo přihlížejících docela dost. Účast asi byla menší, protože jsem stihl i celý slalom a po vyhlašování ještě soutěž pro děti (i dospělé) – mistři lasa předváděli zájemcům, že není jednoduché jen tak prchnout. Co jsem viděl, únik se nepodařil nikomu, někteří dokonce slízli hned dvě smyčky najednou.
Ale další akce volá, takže areál opouštím a předpokládám, že se dál nikomu nic nestalo a jezdci si někde výsledky prostudují. A ještě připomínka dob, kdy se jezdilo na Riu (rok 2012).
